Láska z pasáže

Romance z prostředí Prahy 80. let minulého století. Ten odraz doby tam prostě je a tenhle film od Soukupa mám moc rád. Musím znovu říci, že jaroslav Soukup byl dříve opravdu zručný režisér. Ústřední dvojice Lukáš Vaculík a Tatiana Kulíšková (ty její kukadla mám moc rád) působí přirozeně a jejich vyvíjející vztah krásně graduje do smutného finále. Pěknej film. (15.03.2015)

Soukup uměl (pouze drásavě diskotékové hity Michala Davida mně tam trochu vadí - předesílám, není to proto, že bych patřil k oné elitě, co Davida vydává za bezmála oficiálního popáka pozdního socialismu u nás a navíc se může pominout, že mu hradní pán dal jakýsi metál...) a tady ukazuje, jak to v onom pro některé báječném čase fungovalo. Ukazuje to onu bídu (mravní i materiální) své doby bez příkras a je to možná daleko údernější a pod nehty zalézající než proslavené Bony a klid. Dobytek se sice ve svém komentáři podivuje nad spotřebou coca-coly a poflakování se mládeže po barech v pasážích, ale asi mu nedošlo, že se jednalo o velice malou skupinu lidí, že ta většina žila jako třeba ona dvojka z jiné soukupovky - Vítr v kapse a nebo dokonce jako hrdinové nezapomenutelného seriálu Chlapci a chlapi...Ti, co dneska nadávají na konzum by si měli uvědomit, jak hluboko měl každý (tedy kromě členů veksláckých a zlodějských partiček) v této době do kapsy a co bylo cílem snažení a hodnotou té doby. Ano, začínalo to oněmi džínami za tisíc od veksláků, přes pořádnej "kazeťák" (rychle prodanej levně za čtyři klacky v době, kdy průměrná mzda, na kterou nedosáhlo stejně jako dnes oněch 60% obyvatel byla cca 2.800 Kč před zdaněním) a vrcholilo to fárem - očesaným Escortem z Tuzexu za 110 tisíc (při bonech za pět). Ano, taková to byla doba. A o tom ten film vypráví mnohem lépe a mnohem přesvědčivěji, než záplava dnešních nervy drásajících "kriminálek" (těm pár dobrým se omlouvám, či spíše těm, kdo je stvořili). Vůbec tyhle detektivky z doby socialismu vypovídají o své době mnohem víc, než si soudruzi dokázali všimnout a představit. A herci? Vaculíka moc v lásce nemám, ale tohle mu sedělo, Kulíšková byla kočka (taky si zahrála v těch drobnostech od Playboye, jaký byl pak pro ni šok, když to po roce 1993 začal Železný vysílat na Nově...) a ti ostatní dnes tvoří (zejména O. Vetchý) elitu oné již střední generace... (20.01.2019)

Hustolesácké postrachy pražských paneláku a pasáží Vaculík, Dlouhý, Schuller, Vašut nebo Vetchý si jedou diskopříběhovou gangsta kruťárnu ale Jarda „Polda“ Soukup. Zatím co na druhé straně stolu za tónu céčkaře Davida, Táňa Kulíšková usrkavá kolu a háže zamilované pohledy. Něco asi jako, když už se cítíte být moc cool na Pány kluky (r.1975), ale ještě vám nezačali rašit fousy na Bony a klid (r.1987). Na druhou stranu, když to vezmu kolem a kolem, tato čorkařská lovestory patří určitě k tomu povedenějšímu z režijní filmografie Jaroslava Soukupa a jak už jsem napsal u Větru v kapse (r. 1982): „svým způsobem jde o kult“. (18.01.2019)

Celkem vydařená československá krimi o životě v pražských pasážích, podvůdky a krádeže. Lukáš Vaculík, který raději myje výlohy obchodů, aby mohl splácet svůj dluh. Do toho trochu romantiky, písničky Michala Davida se stěžejní Nesnáším loučení.....a maličký bonus s Viky Cabadajem na úplném konci. Hvězdičku navíc pak dostává závěr, který posouvá film z průměru o stupínek výše. (20.01.2020)

VELICE atmosférická záležitost, jejíž všestranné kvality mě naplno zasáhly až s mnohaletým odstupem ... když doba ztrát a nálezů, o nichž pojednává, už dávno minula. Vypráví o mládí, které se neurvale, tudíž i trochu bezohledně dere za světlem - a opojeno vlastní dospělostí dychtivě rozpíná křídla ... tak, jak to mládí mívá ve zvyku, když hraje o vlastní přítomnost a budoucnost - když se rozhoduje, jak naložit se zdánlivě neohraničeným časem, který má před sebou. V každém případě jsou mu na hony vzdálené mravoučné poučky, kterak "socialisticky pracovat a socialisticky žít". Nicméně ... tak jako mnohokrát předtím (a mnohokrát potom) značně riskuje, neboť skálopevně věří, že má život na háku, zatímco ve skutečnosti je to právě naopak: Není to nikdo jiný než život, na jehož háku se houpe ... jen o tom ještě neví. (16.04.2017)