Erin Brockovich

Myslel jsem si, že to bude Julia, co mě na snímku nejvíc zaujme, ale ona to nakonec nebyla, popravdě se mi do role přímo nehodila. Na to, co hrála, mi přišla až moc hollywoodská, ale dobře. Albert Finney mě dostal víc, stejně jako příběh, který je jednou z těch ukázek, že někdy spravedlnost alespoň trochu zvítězí. Anebo aspoň o tom, že lidé dostanou peníze, když už ne život. (27.02.2018)

Docela zajímavý příběh mladé ženy, která se pokouší odhalit zločin na vlastní pěst. Příběh je podle skutečné události, plynutí příběhu tomu nasvěčuje. Z režie se dalo také vytřískat více, ale Steven Soderbergh odvedl pouze ucházející práci v rámci možností. Julia Roberts má velice pěknou postavu, ale její vzhled je o něco lepší, než její výkon. Nechci říct, že hrála špatně, ale v některých pasážích přehrává. Nakonec nám vznikla dobrá podívaná, ovšem ne taková jaká mohla být. (09.07.2006)

Pro mne ohromné zklamání. Naprosto nechápu jak mohla Julia Robertsová dostat Oscara. Jí ztvárněná role" inteligentní matky několika dětí, která měla v životě smůlu" je z kategorie těch nejvděčnějších, až trpaně předvídatelných. Jako by taková role už při psaní scénáře vznikala jako vhodný kandidát na ocenění Akademie. A přitom se nejdená o výkon nijak výrazný, tedy, v kariéře Robertsové ano, ve srovnání s konkurencí však nikoliv. Nechci, aby se zdálo, že ji nemám rád. Jen mě popuzuje, že se Oscary dávají za tak průměrné herecké projevy a, trapně podbízivé filmy (při vší úctě ke skutečnosti, které "je" tento film obrazem) Erinina cesta za sebeuplatněním vede skanzenem těch nejohranějších filmových klišé. Tedy, milé dámy, pokud si chcete zdvihnout sebevědomí, film na odpoledne strávené u žehličky jako stvořený... (13.11.2005)

No, nevím, zda to bylo na Ozzyho, ale rozhodně jde o pozoruhodný výkon. Julii Roberts se daří prezentovat vyzývavou a na nic si nehrající Erin Brockovich způsobem, jaký by si ona dáma nejspíš sama přála, a to není řeč jenom o těch dlouhých nohách;) Anyway - film občas ztrácí tempo, ale to se při hledání v archivech a hrabání se ve spisech (také občas;)) stává, a ten zbytek si rozhodně divákovu pozornost udrží. Nezdolný duch či triumf vůle, whatever, skutečná Erin Brockovich si zaslouží obdiv. Julia Roberts ji "jenom" zahrála...a abych nezapomněl - typické rukopisy jsou v tomhle filmu hned dva - režisérský a skladatelský - a oba se předvádějí v dobře vyladěné formě, takže nemám problém s osmdesátkou. (01.03.2006)

Pojmy sociální drama a občanská společnost jsou - nebo mohou být - zdánlivě neslučitelné. Praxe, o které se v našich médiích příliš nepíše, skutečný život společnosti v jeho neopakovatelné a nedeformované pestrosti však prokazují - setrvale, protože nebulvárně a nevirtuálně - opak. Silný příběh a dobrý scénář se solidním režisérem a kvalitní herečkou skládají dohromady celek, v němž se ztratí i lecjaká hollywoodská banalita. Název filmu se posléze zapomíná, s ním ve vzpomínce ustupuje často i příběh ze života, ale ono zpochybňované a vysmívané mravolično přetrvává vzdor happy endu. I s vědomím právě popsaných limitů je však možné dodat, že v tomto případě nebylo Oscary mrháno, i když na druhou stranu lze diskutovat o tom, za co ho Robertsová vlastně dostala: zda za svůj nesporně kvalitní výkon na hranicích mimořádnosti, nebo za život a občanskou statečnost představitelky, jejíž úděl ztvárnila. Názory a kritiky mohou být v tomto případě rozličné, ale ve své většině se určitě shodnou v tom, že dílo není ani brakem, ani limonádou, ani nudou. Je - jistě nejen pro mne - neoddiskutovatelnou uměleckou kvalitou daleko za a nad hranicemi reálsocialistických "zeitstücků". (24.05.2008)