Hřiště

Pro me velmi zajimavy film, ktery da nahlednout do projekcni kancelare a vystavbe dalnice v dobe normalizace. Slusne herecke obsazeni s vybornym Karlem Hogerem ci mladym Bartoskou. Zajimavy pohled mezi socialistickou smetanku s trefnymi hlaskami, za vsechny uvedu jednu: "Ja jsem ten projekt ukradl. Ukradl? To ale budete muset dokazat"... (12.01.2013)

Jana Riháková-Dolanská tu v nekterejch momentech vypada uplne presne(!) jako Mia Wallace. To je vtipny... Film je jinak dobrej a ja jsem s nim zadnej problem nemel. Kratochvilova muzika ala Jazz Q mi tam taky sedela, takze za me nadprumer. P.S.: docela zajimava je rozestavena D1 v druhe puli, zejmena pak most Mezirici... 3+ (24.01.2014)

Dálnice nebo ateliér? Skalského film je typický nepodarek z normalizačních časů – postbudovatelská moralita o napravení zaváhavšího hejska z lepší rodiny, sklouzávajícího vlivem protekcí a podvodů na zcestí. Jak už bylo řečeno, nefunguje chemie mezi mladým a neotrkaným Bartoškou a zralým, uznávaným Högerem, zbytek kazí nudný, nezajímavý scénář (Steigerwald) a kupodivu i nevýrazná kamera (Ondříček). Není důvod vidět opakovaně. (10.07.2020)

Bartoška jako čerstvý Ing. ještě s nezaschnutým diplomem se má postavit na svoje nohy a rozhoduje se jestli se má vydat s kamarády ze studií na Vysočinu stavit dálnici nebo přijat místo v ateliéru které mu je nabídnuto i díky pověsti svého otce pověstného architekta.Místo v atelieru nakonec přijímá a hned jeho prvním úkolem je navrhnout podobu rekreačního sídla.Mladý Ing. samozřejmě nechce sklamat jak šéfa tak především svého náročného otce a tak si od něj nevědomky vypujčí skici jednoho jeho přítele které mu věnoval na konferenci v Austrálii.Otec na to však dojde a je doma pěkně dusno.Tak se mladý rozhodne dát v ateliéru výpověd a dává se na dobrodružství v podobě stavby dálnice.K.Hoger ve své jedné z posledních rolí zato Bartoška ještě mladé začínající ucho,dokonce ještě nekouřil,teda aspon před kamerou.Za všimnutí stojí i další mladí a začínající herci jako-Heřmánek,Lábus,Hartl (17.03.2009)

"Potřebuju tady mít lidi, co se nebojej mít průšvih."                                                                                                            Důvěra může podržet právě tak, jako zlámat vaz. Mladý projektant dostane první samostatný úkol dříve, než se na to cítí. Očekávání v něj kladená jsou příliš vysoká, uzavírají se sázky, všichni čekají, že půjde ve stopách svého úspěšného otce. Jak se zachová otec, když zjistí, že syn svou první práci zkopíroval? Jak se zachová syn, když zjistí, že místo mu vyběhal tatínek? Trochu jsem se bála, aby nám ta hrací plocha neskončila někde mezi Brnem a Prahou, ale to se naštěstí nekonalo. S velkou chutí jsem sledovala dálniční anabázi pro tentokrát takřka oproštěnou od přílišného budovatelského nadšení. (28.02.2015)