Sám v temnotě

Ani se mi nechce věřit, že je to debut Jacka Sholdera, který tři roky na to posral druhé dobrodružství Freda Kruegera. Alone in the Dark je totiž bezvadný a trochu netypický slasher, u něhož si nemůžete být stoprocentně jisti, co bude následovat. Čtyři uprchlí magoři jsou totiž nevyzpytatelní jako aprílové počasí a nevraždí každého hned na potkání, což má za následek v několika chvílích slušné napětí. Psychopatičtí maniaci jsou vybráni opravdu dobře, hlavně Martin Landau jako Kazatel byl nezvykle přesvědčivý. Bodycount jsem čekal trochu vyšší, vraždy nejsou moc o krvi a masu, ale i přesto si mě získal od prvních minut až do závěrečného konce na svoji stranu. P.S: jedním vyskytujícím se prvkem (krvácení z nosu) se jistě nechali inspirovat tvůrci průměrného Valentine. Jinak 80-procentní spokojenost. (09.11.2010)

Kvalitní áčková vyvražďovačka... i když, nejedná se o klasický žánrový kousek. Za prvé, vrazi jsou čtyři. Za druhé, masku z nich má jen jeden, ostatní jsou jen úplně lidsky vypadající magoři. Za třetí, zápletka také není tak úplně šablonovitá. Tedy až na jednoho killera, zvaného Bleeder (když vraždí, krvácí mu z nosu), zde máme tři žádnou záhadou opředené utečence ze cvokhausu - lehce úchyláckýho prasečího ksichta, dobře psychopaticky vypadajícího 'kazatele', no a vůdce party Franka. Některé vraždy jsou vyloženě slasherácké, ale ta ústřední skupina obětí, ta zůstává hezky pohromadě a snaží se zabarikádovat doma a přesvědčit maniaky o jejich omylu. Takhle by to byl jen dobrý průměr, ale je zde ještě jedna věc, která to celé posunuje na ještě lepší průměr, a to sice Donald Pleasence, který si střihl roli naprosto suverénního šéfa blázince. Ale ani ostatní herecké výkony neurazí. Tak 7/10. (stopáž hodnocené verze: 01:33:30, screeny) (01.02.2009)

Kvalitný slasher, s názvom známej hororovej hernej série a zároveň aj novšieho akčne-hororového počinu, s ktorým však našťastie nič spoločné nemá. Donald Pleasence (Dr.Loomis z Halloweenu) sa predstavuje ako svojský riaditeľ psychiatrickej liečebne, kde má zatvorených aj 4 nebezpečných psychopatov, ktorým sa po výpadku prúdu podarí ujsť. Tí si to namieria do domu mladého psychiatra a pripravia jemu i jeho rodine nezabudnuteľnú noc. Práve títo štyria maniaci sú najväčším kladom filmu a poskytujú dostatočne rôznorodé násilnosti na to, aby dokázali privodiť strach z toho, čo sa stane ďalej. Špeciálne som si obľúbil postavu kazateľa Franka, do ktorého sa dokonale prevtelil Martin Landau a ktorý svojím psychopatickým pohľadom dokázal naozaj vydesiť. Samozrejme aj ostatné postavy sa úspešne posnažili a vytvorili naozaj špecifickú psycho partiu. Film má viacero skvelých, zapamätateľných scén a hoci je tu značná predvídateľnosť, pozitívom je, že takmer všetko je natočené v reálnych medziach, bez zbytočných efektov, preháňania, či nesmrteľných postáv. Fanúšikom slasherov by Alone in the Dark určite nemalo uniknúť. (16.11.2010)

Keby som to mal znázorniť grafom, začínalo by to niekde pri Antropophagus a končilo na úrovni Peckinpahovych Strašiakov. Neuveriteľné, ako sa zo smiešnych blbečkov v priebehu filmu stanú desiví maniaci a z úsmevného béčka špičkový a napínavý horor, ktorého vyvrcholenie v dome sa môže smelo prirovnať k prepadnutiu karavanu v Hills Have Eyes... akurát že trvá dlhšie. Aj poštári dokonca prestanú lietať. :) Keby to bolo menej pestrofarebné a trochu krvavejšie, a samozrejme, keby tam nebolo pár neuveriteľných zločinov proti logike, bolo by to aj na plný počet. Ale aj tak... pogo na koncerte The Sick Fucks... Tá ľakačka pri okne... A scéna s krvácaním z nosa! Chcel by som byť filmami takto milo prekvapovaný častejšie. (26.08.2008)

Postavy Kazateľa, Tlsťocha (jeho herecký predstaviteľ je vskutku presvedčivý a mentálna retardácia je v jeho podaní ľahko uveriteľná), Hemofilika a Plukovníka držia film celú dobu nad vodou. Je to veru podarená squadra psychopatov - jeden viac mešuge ako druhý a najmä vďaka ich pokriveným charakterom mi Alone in the Dark tak ľahko nevyprchá z mysle. (04.12.2011)