Moja ľavá noha

No tak musím se přiznat, pro mě je to jeden z nejlepších životopisných filmů, který jsem měl zatím tu čest vidět. Netlačí se na ,,pilu" a o to víc pak jednotlivé scény zapůsobí. Jasně, největší zásluhu na tom má neskutečný Daniel Day-Lewis (jehož nejde nic jiného než obdivovat), ale přesto je to natočeno výborně a hlavně velmi realisticky. To je také velmi dobře podtrhnuto padnoucí, ovšem ne vnucující se hudbou. Musím se přiznat, že jsem mnoho neočekával, ale o to víc dostal....90%. (24.07.2018)

První zásah Sheridana kde potvrdil, že dobové příběhy z drsného Irska jsou jeho velká deviza a látka která ho baví. U svého prvního filmu sice občas v ději ještě trochu přešlapuje na místě a když neví kudy kam, nechá vyniknout o to víc hlavní herecké eso, ale kupodivu zdatně kombinuje jednak příběh postiženého jedince zdolavajícího strasti začlěnění se do normální společnosti a nezapomíná ani na vcelku autenticky podaný chod rodiny dělnické třídy, kde silné momenty umí výtečným timingem správně odlehčit. Lewis si Oscara určitě zasloužil, filmařsky pak Levou Nohu překrývají další filmy režiséra, které jsou emocionálně lépe uchopitelné a dějově košatější. (07.02.2018)

Skvělé, úchvatné, emocionální, někdy smutné, někdy šťastné tak těmito slovy by se dala charakterizovat autobiografie Christyho Browna. Člověka, který se narodil s mozkovou obrnou a jediná pohyblivá část těla byla jeho levá noha. Díky pomoci své matky a silné vůli se naučil levou nohou psát a malovat a stal se z něj úspěšný spisovatel. Daniel Day-Lewis, který ztvárnil Christyho Browna neuvěřitelným způsobem a budete si doslova užívat každý jeho pohyb, gesto či promluvení. Jeho zapálení pro roli bylo takové, že dokonce i o přestávkách mezi natáčením neslezl z vozíku!! A výsledek jeden z nejúchvatnějších hereckých výkonů, který byl naprosto poprávu oceněn Oscarem pro nejlepšího herce. Brenda Fricker, která ztvárnila Christyho matku také zahrála výborně a její výkon byl oceněn Oscarem za vedlejší roli. Jeden z nejlepších autobiografických snímků jaké jsem měl tu čest shlédnout........ (08.03.2008)

Můj psychiatr pokorně žádá zdejší určovatele filmového vkusu, aby nerozhazovali pětihvězdy za každého postiženého, kterého ve filmu potkají. Mne pak totiž vysoké hodnocení nutí ke zhlédnutí snímku založeném na zběsilém poulení očí, urputném kroucení hlavou a nekonvenčním huhlání, což mi způsobuje záchvaty vzteku a následnou hospitalizaci. Pokoušel jsem se nad toto drámo povznést tím, že si udělám čárku při jakémkoli náznaku humorného odlehčení, ale nakonec jsem nakreslil jen jednu za mimořádně vtipný pokus o sebevraždu břitvou drženou v prstech levé nohy. A to by mne, tedy v nějakém nenáročném snímku, penaltový gól ochrnutého bez problémů pobavil. (05.07.2012)

Štýl spracovania životopisných príbehov Jima Sheridana je mi veľmi sympatický. Platí to aj pre toto spracovanie životného príbehu mozgovou obrnou poznačeného Christyho Browna. Sama som na základnej mala spolužiaka, ktorý ako bábätko prekonal mozgovú obrnu, bol síce menej poznačený ako Christy, vedel sa bez problémov pohybovať, len jeho reč bola veľmi ťažká a nezrozumiteľná, pre tých čo ho nepoznali. Priznám sa, mali sme ho veľmi radi, i keď samozrejme neunikol ani on niekedy posmeškom či vtípkom hlupákov, ale znášal to statočne. Spomínam to preto, že mi tento film veľmi pripomenul spomínaného spolužiaka a vnímala som to preto všetko oveľa citlivejšie. Christy to mal v živote skutočne ťažké, ale dokázal, že ak sa chce, všetko sa dá. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov. (25.06.2015)