Moja ľavá noha

Otevřeně přiznávám, že filmy s podobnou tematikou obloukem obcházím. Nemám je příliš v oblibě, jsou to většinou srdcervoucí, plačtivé snímky a v mnoha případech tlačí na pilu, zcela nevhodně či manipulativně. Tomuto dílu jsem se vyhýbala dost urputně a hodně dlouho. Ovšem chyba lávky. Moje největší překvapení ve filmové tour. Nádherný příběh o houževnatosti a krásném vztahu matka-syn. Bravurní výkon Daniela Day-Lewise mě nejen přesvědčil, ale dotáhl bez připomínek až na pět hvězd. A dávám je bez rozpaků. S nadšením, úctou a pokorou. Challenge Tour Special, červen 2015. (27.06.2015)

I didn't ask for a fucking psychological lecture. I only asked for a fucking light. Jeden z mála filmových zážitků, pro který nenáchazím slova. Díky metodickému herectví Daniela Day-Lewise sem se okamžitě dokázal zžít s hlavní postavou. Smál sem se, fandil, brečel jak želva. Úžas je slabé slovo. Rozhodně jeden z nejlepších filmů vůbec. (14.12.2010)

Príbeh írskeho umelca Christyho Browna bol pre mňa neznámym až do vizuálneho stretnutia s týmto filmom. Moja ľavá noha, jednoduchý no absolútne výstižný názov pre túto klasickú drámu o krutej hre ľudského osudu. Rozpráva príbeh Christyho, človeka – trpiteľa, fyzicky postihnutého a uväzneného vo svojom vnútri, žijúceho v prostej rodine, ktorú sužuje chudoba. Je to príbeh o boji človeka, boji, ktorý prebieha hlavne v jeho vnútri, o snahe nadviazať komunikáciu s okolím, ktoré je mnohokrát odmietavé a kruté ako Christyho otec. Dlhé roky väznenia vo vlastnom tele sa podpísali na Christyho správaní, jeho častej arogancii a neprimeranej konzumácii alkoholu a práve jeho nepredvídateľná povaha mi bránila vo výraznejšom ponorení sa do sveta hlavnej postavy. K Danielovmi výkonu sa netreba vôbec vyjadrovať, zaslúžený Oscar a absolútna oddanosť s postavou len potvrdzujú obrovskú profesionalitu tohto herca, no netreba zabúdať ani na skvelého Hugha O´Conora, hrajúceho mladého Christyho. Miernemu sklamaniu sa neubránim, okrem ukážkových hercov sa jedná o prakticky jednoduchý životopisný film, ktorému chýba pevnejšia režisérska ruka a pár minút naviac, ktoré by vytvorili menej skratkovitý obraz o hlavnej postave a hlavne preto považujem za najpôsobivejší film dvojice Sheridan – Day-Lewis dielo, ktoré vzniklo o štyri roky neskôr, úprimnú drámu In the Name of the Father, ktorej nechýba nič z toho, čo som hľadal v tomto príbehu. (02.01.2010)

Daniel Day-Lewis předvádí, že je genius herectví. Společně s Al Pacinem ve Vůni ženy asi nejlepší herecký výkon, který jsem měl zatím možnost vidět. Film stojí jen a pouze na jeho výkonu, který je bez debat úžasný, bohužel k absolutnímu hodnocení mi, i přesto kousek chybí. I když narovinu říkám, že nevím, co by to mělo být. 85% (19.09.2010)

Trochu jsem se toho snímku bál, přece jen není téma postižených to, které by mě hodně zajímalo, ale zároveň jsem se těšil na výkon Daniela Day-Lewise. A on nezklamal. To je naprosto neskutečný herec, kterých je jen málo a já bych ho dovedl přirovnat jedině k Marlonu Brandovi, i když ani s ním si nemá co vyčítat. Oba jsou neskutečné legendy. Ale tenhle film nestojí jen na něm, ale i na tom, že je celkově téma podáno neskutečně lidsky a krásně. (10.02.2016)