Neortodoxní

Obecně vzato je letošní rok zatím docela silná bída. Zde sice nedojde k nějakému výraznému obrození, ale jednoznačně je to progress. Jednoduché zachycení příběhu ženy, která chtěla zakusit svobodu s tím, že utíká mezitím z něčeho jako židovského ghetta. Vlastně to samo za sebe vydá, za delší celovečerní film. A jako, co si budeme, nečekají vás extrémní triky, novátorský přístup natáčení. Je to prostý příběh, zřejmě podle skutečnosti, který určitě člověka obohatí. Víc čekat nemůžete. Hlavní plus jsou místa Berlína, který vám toto dokonalé město připomene. (24.04.2020)

Čekal jsem tendenční odsudek chasidské komunity, ale v tomto ohledu jsem byl příjemně překvapen. Samozřejmě je to příběh dívky, která se snaží vyvázat z života plného striktních pravidel, která jsou pro většinovou společnost nepřijatelná, ale pokud to srovnám s podobně laděnými "muslimskými" filmy, vycházejí z toho chasidé jako tolerantní společnost. Série se dává stejný prostor dvěma časovým liniím. Ta první popisuje život v ortodoxním brooklynském Wiliamsburgu a sleduje hlavní hrdinku od námluv až po rozhodnutí utéct. Věnuje se jak rodinným poměrům, tak každodennímu životu či rituálům. Druhá linie se odehrává v Berlíně, kde se hlavní hrdinaḱa de facto poprvé v životě střetává s civilizací, snaží se odhodit léta pěstované zábrany a najít sama sebe. To vše je parádně natočené a ještě lépe zahrané. Je znát, že obsazení dominují izraelští herci, takže jidiš, které je tu vlastně hlavním jazykem, působí v jejich podání přirozeně a všichni vědí, co říkají. Co do výkonu pak všem dominuje Shira Haas, která by za tohle měla sbírat jednu cenu za druhou. Stejně jako celý seriál. 100% (15.04.2020)

Moc zajímavá sonda do uzavřené komunity, kterou nijak nedémonizuje, ale prostě ukazuje, jak její členové žijí. Svazující pravidla jsou pro inteligentní a sebevědomou hlavní hrdinku příliš málo, a proto se rozhodne utéct do Berlína. Kvituji, že to má jen čtyři díly a drama je díky tomu funkční. Žádná vata, jen flashbacky z NY a postupné oťukávání svobody v Berlíně. Hlavní herečce jsem to žral i s navijákem a její zpěv na konci mě opravdu dojal. (11.05.2020)

Neortodoxní místy působí jako dokument, který staví na kontrastu konzervativnosti a diversity. Projekt, který po sobě zanechává hodně výrazný "statement", u kterého mám ale jeden otazník. Příběh ukazuje ženám v podobné situaci určitou cestu a inspiraci, ale do jaké míry tyto ženy budou mít přístup k Netflixu, když nemají pomalu přístup ani k internetu? (08.04.2020)

Nosný příběh vykoupení a emancipace, leč poskládaný z nepřesvědčivých modelových situací a popostrkovaný vpřed rušivými náhodami (náhodné setkání s přátelským hudebníkem v kavárně, náhodné setkání s přátelským ředitelem konzervatoře, náhodná setkání mnoha jiných postav, která se nacházejí ve skoro čtyřmilionovém Berlíně...). Proti ultraortodoxní komunitě chasidských židů, kteří optikou seriálu žijí černobílé životy plné trápení a bez špetky radosti (a jde o pokrytce oddávající se alkoholu či hazardu), stojí ultraliberální, multikulturní, barvami hýřící Berlín, kde hlavní hrdinku, cizí osobu s neznámou minulostí, všichni hned přijímají s otevřenou náručí. Prakticky ze dne na den se stává velkou kamarádkou pestré party konzervatistů. Mezi Berlíňany není negativní, neempatické, nepřející postavy, která by mladé ženě nepodala pomocnou ruku. V New Yorku jsou naopak všichni proti ní. Na obou stranách stojí vesměs jen karikatury. Protagonistka je enigmatická figura. Říká o sobě, že je jiná, ale nemáme možnost poznat, v čem její odlišnost spočívá. Vidíme ji buď během židovských rituálů a v manželství, kdy sama sebou být nemůže, případně ve zcela novém prostředí, kde sama sebou zatím být nedokáže. Poměry, před nimiž utíká, jsou exponovány příliš pozdě. Prvním epizodám tak chybí naléhavost. Není zřejmé, co je v sázce a co jí hrozí. Její pronásledovatelé spíš jen zoufale bloumají po Berlíně, než aby se k ní postupně blížili. Činí tak v množství vatových scén bez napětí nebo valné vypovídací hodnoty. Vyprávění je přes množství nahodile začleňovaných flashbacků přímočaré a ubírá se bez překvapení předvídatelným směrem. Dokážu si z toho představit hutné dvouhodinové drama, které se bude věnovat citlivému tématu a dopředu jej potáhne herecké zaujetí Shiry Haas. Ve stávající podobě jde o natahovanou, těžko uvěřitelnou pohádku. (01.09.2020)