Bubák Bubby

Nejlépe ho popíše jedno slovo:UCHYLÁRNA.Začátek mě dost šokoval (hlavně to, co dělá Bubby s mámou po večerech) ale Bubbyho jsem si hned oblíbila a i film se mi celkově líbil.Je vtipný, ale místy i smutný.A hlavně Nicholas Hope je fakt výborný. (24.10.2011)

Nenechte se odradit úvodními scénami. Film začíná jak nevtipná, místy nechutná, emočně chladná a syrově naturalistická ukázka incestu ne příliš intelektuálně nadaného chlapce s despotickou matkou. Tahle černá komedie se však postupně vybarví. Naleznete v ní vtip i sentimentalitu. Bad Boy Bubby má totiž jeden obrovský talent, zapamatovává si lidské reakce, se kterými přišel na začátku svého sociálního života do kontaktu, a ty pak opakuje ve zdánlivě podobných (často však úplně opačných) situacích, což mi vykouzlilo nejednou úsměv na tváři. Tenhle talent vygraduje v úžasném pološíleném hudebním vystoupení, kde Bubby improvizuje. Toliko ke komediální stránce věci. Ta filosofická myšlenka se pak skrývá ve vztahu k matce (resp. k ženám vůbec). Balada o mateřské lásce, to je to, oč tu běží. Boj, který vede každý muž. Boj, který byl tolikrát popsán - ostatně, Bubby zde vystupuje tak trochu jako král Oidipus s tím rozdílem, že zabije i svou matku. Surrealisticky tuto myšlenku ztvárňuje např. Pink Floyd s Watersovým albem The Wall, kde v písni Mother zpívá: "Of course mama'll help to build the wall.", aby o pár veršů později mohl smutně pronést "Mother, did it need to be so high?". A o tom to celé je. Celý život stavíme stěny, kterými se chráníme. První stěnu ale staví Matka. A to téměř vždy. A nutno podotknout, že Bubbyho stěna byla nejenom obrovská, ale nikdy se mu ji nepodařilo zbořit. A proto nahradil jednu matku matkou druhou. (26.03.2015)

Úchylný a hrozně divný, v půlce jsem to vzdal. Dobrý námět, ke kterýmu psal scénář někdo sjetej perníkem. Jedna náhoda za druhou, všichni okolo se chovaj nepřirozeně. První půlhodina má grády, za to ta hvězdička. Ale pak už naprosto nestravitelná blbost. (02.03.2016)