Já už budu hodný, dědečku!

Soudruzi, je třeba více té komunální satiry! Tak si Petr Schulhoff sedl a napsal a zrežíroval tuto komedii. Kromě pár podařených vtipných scének je děj příliš strojený a nepřirozený, a třeba ty dvě babky neustále se potloukající před hercovým domem mě silně iritovaly. Naštěstí Miloš Kopecký svým vynikajícím výkonem utáhne celých 83 minut skoro sám. Díky němu dávám nakonec po delším váhání tři hvězdičky. (18.09.2011)

Legendární komedie se skvělým Milošem Kopeckým. Ten se v roli cholerika a hulváta musel pěkně vyřádit. Já jsem měla chvilkami pocit, že se do té role snad ani nemusel moc stylizovat. Vždyť to byla přirozenost sama. Prostě Pan herec. Tenhle film s výkonem Miloše Kopeckého stojí a padá. Nevím, který jiný herec by to zahrál lépe. Takový v našich zeměpisných končinách není. Náprava hříšníků je vděčným tématem. (18.09.2020)

Grandiozní herecké sólo Miloše Kopeckého v roli věčného Misantropa, kterého čeká útrpná cesta za napravením v podobě série trefných škodolibostí, trapasů, omylů a nedorozumění. Komedie má vtip, spád, báječné herecké obsazení a v rámci nevyrovnané Schulhoffovy normalizační tvorby patří jednoznačně k těm nejzdařilejším. (29.11.2009)

Svébytná komedie zahrnuje všechno, co má film tohoto druhu mít. Že Miloš Kopecký byl (zemřel) a je (přetrvává) velkým českým hercem, je mimo diskusi. Tato moralita, která ukazuje mnohé z kulis normalizačního Československa (scény v divadle, Bergnerův výstavní blábol v televizním vystoupení) druhým dává minimální prostor. Přesto i tady nalézáme perly: jak obě drbavé sousedky Hajská, Mottlová), tak psychiatr Filipovského nebo noblesní kolega Bašta Svatopluka Beneše, ale i dědoušek již viditelně stárnoucího Ladislava Peška či ironická choť Aleny Vránové jsou dokonalí. Snaha diváka pobavit někdy až nečekanými gagy (závěrečná Bergnerova svlékací scéna) také nevychází naprázdno. Kvality filmu ještě dále vyniknou při srovnání se soudobou národní filmovou produkcí. Buď jak buď, tato Schulhoffova navíc původní autorská práce zaslouží plné uznání. (07.04.2014)

Nejen pohled do zákulisí divadelní i televizní práce, ale také skvělé scény z reálné Prazhy na konci 70. let a hlavně šou, která jede od začátku do konce. Nazval bych to filmovým setem. Petr Schulhoff byl precizní režisér, který psal scénáře na tělo, zde to bylo tělo neskutečně rozjetého Miloše Kopeckého. "prosim Vás kdo je dneska zdravej, mě bolí hlava, zuby, lymfatický žlázy, mam deprese a špatně je mně furt a to by jste chtěla aby Vás takovej nebohej ubožák vozil? co?!" "nhe to né" "tak vidíte!" (04.10.2011)