Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Henry Chinaski sa nikdy nezaujímal o americký sen a nemal ambíciu dosiahnuť spoločenské postavenie, vďaka ktorému by sa zaradil do systému, ktorým pohŕda. Verí v slobodu a väčšinu voľného času trávi v mieston bare napriek tomu, že barmanom je jeho úhlavný nepriateľ Eddie. Jedného dňa po bitke s Eddiem odchádza do druhého baru, kde sa zoznámi s alkoholičkou Wendy... (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (278)

mat.ilda 

všetky recenzie používateľa

Vlastně to není příběh, ale výseč z ležaté osmičky chlastem zvláčnělého barového aristokrata a padlé bohyně, podaná natolik zadíravě, že se zhruba v polovině může dostavit lehká nevolnost, provázená suchem v ústech a pachutí laciného truňku na jazyku, která vygraduje k nutkání použít sprchu, nebo alespoň deodorant a hned zítra si najít práci... jenže mezi spořádaným vzorkem populace a Henrym Chinaskim, který si dovede užít i těžkou kocovinu, je rozdíl v řádu světelných let a právě pohledem na život v sebedestruktivním uspokojení je tento snímek odlišný od svých, o vystřízlivění se snažících, kolegáčků. ()

gojackill 

všetky recenzie používateľa

Henry Chinasky jako Mickey Rourke (nebo je to opacne). Neumim si predstavit lepsiho herce pro tuhle roli. Co predchazelo Wrestlerovi od Aronofskyho? Recitovani opileho a zmlaceneho Rourka (Henryho) pred zrcadlem je jednim z vrcholu filmu a libi se mi, jak nenucene na me neco tak nuceho jako je recitace pusobi___Ono se toho v tom filmu moc nestane, film proste nabizi pohled na obycejny den neobycejneho pijaka, ktery si uvedomuje narocnost osudu ochlasty. Zvlastni je, jak opravdicky na me pusobila milenecka linie. Bukowski se mi priblizil hlavne v jednom nazoru, a to v nazoru na lasku. V nejvtipnejsi scene z celeho filmu (jizda kabrilotem) poukazuje na problem nekterych lidi, kteri si exhibici zamenuji za lasku. Exhibicni predvadeni lasky lidem na obdiv je dneska jeste horsi a cetnejsi, nez to bylo za Bukowskeho a to diky facebooku___ Milenecky vztah mezi dvema opilci v tomto filmu JE ALE TAKE EXHIBICI - zivot spisovatele je exbici a latkou pro jeho dilo! A nevim, jestli to Bukowskemu unika nebo ne, ale vzkazal bych mu, ze exhibice neni sama o sobe spatna, ale musi stat na pevnych a skutecnych zakladech. A ne napriklad jen na penezich. Souhlas? ()

Reklama

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Neznat poměrně dobře dílo Charlese Bukowskiho, asi bych 4* nedal. Ale z jeho knih jsem si takto nějak představoval život Henryho Chinaskiho. Opilce, vandráka, spisovatele, nezaměstnaného chlápka, který se nebojí porvat, vykopnout ženskou z jejího bytu a občas má nějakou opletačku se zákonem. Mickey Rourke hraje hlavní postavu skvěle, je radost jej sledovat, avšak troufám si tvrdit, že Sean Penn by se do role hodil o jednoho panáka whisky víc. Diváka potěší i další postavy, cameo Charlese Bukowskiho, prostředí a hudba. Snímek rychle plyne a nenudí. Plný počet dát nemohu, neboť se domnívám, že dílo tohoto spisovatele poskytuje ještě daleko více možností (a lepších) ke zfilmování. ()

lola3121 

všetky recenzie používateľa

Hlavní postavou je nezaměstnaný opilec, barový povaleč, hospodský rváč a budoucí spisovatel Henry Chinaski (čili Charlese Bukowski) v podání Mickeyho Rourka, který ztvárnil Mistra vpravdě mistrovsky. Dějově film příliš náročný není, v podstatě se v něm pořád chlastá, což zřejmě věrně odráží to, „jak to bylo doopravdy“. Člověk se až diví, že se při tomto způsobu života můj oblíbený autor dožil tak vysokého věku, ale ještě že tak, přišli bychom o spoustu hodnotné literatury. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Aniž bych o to žádal, nasdílel mi Barfly (nelegálně) jeden milý známý, o němž nepochybuji, že by chtěl být jako hlavní hrdina. (Ostatně on takovým do značné – do jisté - míry je, ale přece jen patří k nám, kteří chceme mít na nájem.) Nedivím se mu. Být takovým musí být velmi krásné a Henry se okamžitě přiřadil k mým vzorovým filmovým hrdinům. Henry je krásný člověk a Barfly je krásný film, navíc s uvěřitelným koloritem, který se mě dotýká i jako v Praze žijícího Evropana (na opačné straně není myslím náhoda, že slečna vydavatelka jezdí v Mercedesu). Problém mám jen s uvěřitelností samotného Henryho. Tedy ne, že bych nevěřil, že by mohl někdo takový existovat. Existují, dají se potkat. Ale nevěřím ho jemu samému. Nevadí. Asi právem si tu někteří stěžují na to, že film Barfly je (parafrázuji) trochu moc jemný, ale tento problém se mě netýká. Netřeba mi „realistického popisu“, ale netřeba mi ani víry v Chinaskiho, jaký je. (Dál trochu spoilery.) Neboť od okamžiku, kdy ve svém špinavém nuzném (z podstaty dočasném) bytě usedá ke stolu, aby napsal jednu větu (o strašných životech lidí, kteří nikdy neblázní), stává se jeho osobnost jen médiem, skrze který mluví film Barfly ke mně, dlícím hluboko pod Henryho úrovní. Ne, toto není film ze dna, toto je film z výšin. Výšin, na nichž se posléze odehrává lítý souboj dvou složek všehomíra, zápasících o básníka (jakkoli probíhá dole, kam jedna z obou musela sestoupit ze své výsosti, což naznačeno i polohou jejího domu), a to v zástupné podobě souboje odmítnuté bohyně vznešenosti s bohyní chlastu. Tully představuje ideál („Proč žiješ jako flákač?“ „Jsem flákač. Co jako chceš, abych dělal?“), Wanda reál („Obstarám chlast.“ „Jak?“ „Seženu si práci.“). Tully není nějaká naivní cukrová panenka, ona excelentně zosobňuje omne optimum: je krásná, inteligentní, bohatá, má vkus, vydává časopis a miluje básníky – jde jí o pravost, jenomže tu nelze nahmatat, vlastnit, preparovat, „vydat“. Má-li Tully představovat povrchnost, pak ve smyslu povrchní složky pravosti. Vždyť pokušení, jímž pro Henryho je, se jmenuje „to lepší“, či „správný život“ – bez ironie. To je ta zlatá klec pro Henryho – nikoli přepych a pohodlí, ale „správný život“, jehož nemožnost je vyjádřena ve výše citovaném dialogu (jenž takto bez dovětku o „utrpení vyšších vrstev“ vystihuje lépe, oč v Barfly jde). Co jako chceš, abych dělal? Vymezit to by bylo Henrymu kamenem úrazu. Naznačené subtilizace jsou dokladem, že nejde o nějakou černobílou volbu mezi životem s Tully a životem s Wandou (ať už bílou přiřadíme té či oné). Základní problém je, že režim "Wanda" a režim "Tully" se při vzájemné vztaženosti zásadně vylučují. Ani Wanda nepředstavuje „pravost života“, Wanda představuje flákání a chlast. Nedívejme se tedy na Henryho jako na hrdinu pravosti (to bych musel hvězdičku ubrat), ale jako na autentického nositele čehosi nerozsouditelného. Předkládá se zde sice cosi velmi podobného volbě Héraklově, ale jako její trochu zvrácená a velmi konfůzní verze. Film končí přesně tam, kde začal, jen mezi tím proběhla jedna theomachie. () (menej) (viac)

Galéria (45)

Zaujímavosti (23)

  • Charles Bukowski chtěl, aby Chinaskiho hrál Sean Penn, Penn zase chtěl, aby film režíroval Dennis Hopper. Bukowski a Penn se stali přáteli do konce života. (Kulmon)
  • Tak ako Faye Dunaway požadovala od Bukowského, aby upravil scenár a ona mohla ukázať nohy, tak Mickey Rourke chcel, aby vo filme mohol nosiť svoje slnečné okuliare s palmami. Nakoniec ho však Barbet Schroeder prehovoril, aby sa v nich ukázal krátko iba v jednej scéne - ide o scénu návštevy domu Tully Sorenson. (toi-toi)
  • V bare, kde Chinaski zbalí Wandu, sedia za pultom traja páni. Jeden z nich je skutočný Charles Bukowski. (sochoking)

Reklama

Reklama