Štyri izby

Scénář: Allison Anders, Alexandre Rockwell, Robert Rodriguez, Quentin Tarantino .. The Missing Ingredient *, The Wrong Man *, The Misbehavers ***, The Man From Holywood ****. A Tim Roth, to byl tedy f*ck "výkon".. (10.12.2004)

V prvchním pokoji jsme uviděli několik párů prsou, ale to je vše. Druhý pokoj byl však také velice slabý. Nepochopitelná zápletka kolem jakési sexuální hry? Také hlavní představitel Tim Roth mi tu vůbec nesedl. Jasně že to bylo schválně že sebou škubal jak debil a pitvořil se celý film, ale mně to spíše kazilo celkový dojem. Třetí pokoj byl však velkolepý a určitě nejlepší část celého filmu, neboť si myslím, že Quentin Tarantino zde ve svém čtvrtém pokoji také nic velkolepého nepředstavil a jeho zápletka byla vesměs průměrná. Pokud bych to měl rozdělit, tak budu po pořadě hodnotit 1, 1, 5 a 3 hvězdami. (12.08.2019)

Nechci vypadat, že opisuji, ale to co se píše níže je naprostá pravda. První dvě povídky jsou absolutně debilní, totálně trapné a bez veškerého nápadu. Ty další dvě jsou ovšem naprosto úžasné. Těžko říct zda byly první dvě povídky tak debilní zcela záměrně, aby vynikla krása zbylých, nebo zda jsou první dva režiséři kokoti. Každopádně, Rodriguezova třetí povídka je naprosto senzační celá a čtvrtá tarantinovka má jeden geniální okamžik, který mě absolutně odrovnal na dobrou minutu. Dle váženého aritmetického průměru (s jehož výpočtem vás nehodlám zatěžovat) vidím svoje hodnocení na 3*. (20.10.2013)

Co to jsou Čtyři Pokoje? Velmi svérázný herecký koncert geniálně šíleného Tima Rotha nebo pásmo čtyř příběhů VELMI rozmanité kvality? Bohužel obojí. Bohužel proto, že první příběh je naprostým kýčem o ulítlém sabatu (byť přítomnost Valerie Golino a Marisy Tomei pomáhá;)) a druhý je jakousi podivnou psychohrou, jejíž jediné pozitivum je (kromě Rotha) skrz Jennifer Beals podaný důkaz o tom, že osmdesátá léta byla vizážistické Zlo...ale proč se divit, projděte si filmografii Rockwella a Andersové (nebo naopak, výsledek to nezmění:)). Naštěstí je tu ještě druhá polovice, jejíž první polovině;) vévodí "obrazová poetika Roberta Rodrigueze", a u které se prostě nejde nesmát. A pak přijde finále, které dává tušit, že první dva režiséři byli druhými dvěma sprostě použiti jako předskokani a ne jako rovnocenní partneři. Tarantinův příspěvek je jako obvykle poctou něčemu, co jsem nikdy neměl šanci vidět (ale hrál v tom prý Steve McQueen a prý to byla klasa), a má to osobitný štýl, který až leze na nervy...ale stejně vás překvapí genialita rozuzlení, nemluvě o Bruci Willisovi, fuckujícím do telefonu snad víc než Mel Gibson. Je mi líto, ale jako celek to prostě nemůže dostat víc než 60% (zprůměrujte si dvě čtyřicítky a dvě osmdesátky). (28.10.2010)

Pikolík - ratlík ozaj výstižne prirovnanie, keď sa z človeka stáva poslušný pes poskakujúci hore dole, plniaci všetky túžby svojho pána samozrejme za štedrú odmenu. Priloženie Tarantinovej ruky do tohto komického repolera sa stalo citeľným takmer v každej časti. Odzrkadlilo sa to hlavne v dobre prepracovanom spojení a opodstatnení príbehu (ako povedal Tarantino "osud preplietol naše cesty fatálne") a samozrejme na zmar nevyšli ani dialógy a chladné gangsterské vystupovanie. Prvá zápletka s čarodejnicami mi pripadala dosť neohrabane druhá so žiarlivým manželom to trocha napravila a pri tretej som sa, už bavil takmer na každom kúsku malých nespratníkov. Nevedel som si zvyknúť na trocha dementné stvárnenie a vystupovanie pikolíka, ale nakoniec by túto prácu asi úplné normálny človek nezobral a Tim Roth ho zahral ozaj dobre a presvedčivo.60 % (25.02.2013)