Veľká štvorka (S13E02)

Tady není jedna Velká čtyřka, nýbrž rovnou dvě, jednak ta padoušská, jednak ta skoro až hrozivě moc sentimentální ve složení Poirot - Hasting - Lemonnová - Japp a to samo o sobě je prostě skvělé. Navíc i případ samý a jeho řešení je o řád lepší, než když se minule přemítalo nad tím, zda sloni mají, nebo nemají paměť, děj je sice lehce šestákově brakový, ale v té nejlepší možné podobě, která je poctou a nikoliv urážkou, čemuž dopomáhají i změny oproti předloze (uf, falešné dvojče bylo béčkovou proprietou už tenkrát, natož teď). Má to atmosféru, zábavnost, řemeslnou zdatnost a dobře navoskované kníry, víc pro velmi dobrou Poirotovku netřeba, byť na ty nejlepší pořád něco ztrácí. PS: A hele, on to dělal Sherlockán Gatiss, ha! (31.05.2014)

Přiznám se, že pohřeb geniálního detektiva se mnou velmi otřásl. Pořád jsem si říkala, že to přece nemůže být pravda, že za tím samozřejmě musí něco být. Proto jsem seděla u obrazovky jako přikovaná a hltala každičké slovo všech zúčastněných postav. Bála jsem se Hastingse, aby neudělal nějakou volovinu a nedostal se do maléru. Člověka v takovém stavu je lepší hlídat. Byl to slabší kriminální příběh, ale Hercule Poirot byl jako vždy geniální. Jen to vystoupení v divadle bylo až příliš teatrální, i když velkolepé. (20.10.2016)

I v tomto díle Poirot působí méně "starosvětsky", což trošku postrádám. Vytrácí se trošku anglická atmosféra, i děj samotný se stává "akčnější", rychlejší, modernější. Scéna s úprkem z místa výbuchu působila stalonovským dojmem. Mám pocit, že to ale není to, co by diváky k tomuto seriálu lákalo. Poirot má lákat svým intelektem, svojí neotřelostí, sympatickou ješitností a naprosto dokonalou "skromností". Snaha takto vyvážit stárnutí představitelů nebyla podle mne šťastná. Ano, stárnou představitelé a je to na nich vidět, stejně jako je vidět na nás, divácích :-) (31.05.2014)

Ne, Hercule by neměl běhat a unikat explozím, to působí vždycky tak směšně nevěrohodně. Snaha vnést do pedantického světa víc syrovosti není v téhle podobě zvlášť osvěžující. Překombinované jako severská detektivka, temnější tematizováním nacistické hrozby, pošilhávající po současných trendech "socio-politických manipulátorů"... nakonec je ale nejlepší to setkání starých přátel po letech. Ve 13. sérii to ztělesňuje "hledání", ale to, co se nakonec najde, není tak oslnivé, aby to člověka připravilo o náklonnost k prověřené poirotovské nostalgii. [70%] (26.11.2013)

Velmi velmi pokroucené, až zcela nepochopitelné, že si vybrali tento příběh, který jev originále vesměs odlišný, snad až diametrálně odlišný. Tohle zpracování připomínalo spíše Richieho zpracování Sherlocka než proslulého Poirota. Stylem mi k tomu všemu ten prapodivný spektákl neseděl, přestože oceňuji tvůrčí nasazéní. To že dokázali příběh překopat a z toho všeho vypíchnout absolutně zvrácenou ješitnost zakrslého psychopata, bylo působivé. Škoda jen, že to nebylo více akční, více podobné knize. Ale nést to smyšlený název, tak na to třeba koukám taky jinak. (16.12.2014)