Halloweensky večierok (S12E02)

Další příběh Agathy Christie, jenž se odehrává v době Halloweenu, nabídl opět skvělou podívanou. David Suchet v roli slavného detektiva Hercula Poirota předvedl herecký výkon na vysoké úrovni, mimochodem právě v tomto příběhu zasáhl výjimečně proti vrahovi i fyzicky, čímž se dostávám do chvíle, která byla asi nejvíce napínavá. Zapomenout nemůžu ani na kvalitní režii, jež byla svěřena Charlesu Palmerovi, který už má na svém kontě pár adaptací příběhů Agathy Christie. (28.12.2010)

Agatha nechala pro jednou zavraždit dítě a to během halloweenského večírku, což příběhu dodává lehce hororovou atmosféru. Jinak jde o klasicky zamotanou historku se spoustou postav/podezřelých, ve kterých budete mít možná trochu guláš, kde jedna vražda vede ke třema dalším, které s ní možná souvisí, možná ne, a pokud ano, je samozřejmě otázka jak, a kde po sobě všichni hážou divné pohledy, tajně pálí v krbu jakési dopisy, nechybí vesnická podivínka ani náboženská fanatička... První polovina zahltí diváka informacemi, v druhé se mi ale začal příběh rychle vyjasňovat a vraha jsem odhadl. (14.08.2014)

Poirot jako kriminální příběh s prvky (klasického, ne toho dnešního) hororu? No tak to si dám líbit a zcela po právu patří tento Poirot mezi ty nejlepší, jaké byly v letech 2009/2010 natočeny. Přispívá k tomu nejen opět vynikající Suchet a výkony ostatních herců, ale také docela dobrý a hlavně zamotaný příběh s až nezvykle vysokým počtem vražd (šest mrtvol jsem ještě v žádné detektivce od Agáty neviděl, teda co si vybavuju) a taky ta atmosféra, která mi svojí mysteriózností chvílemi připomínala až Vraždy v Midsomeru. Jen ta zmínka o Československu se autorům (autorce) fakt nepovedla, dívka s takovým jménem pasuje spíš do Ruska než k nám! :) (29.12.2010)

Asi nejstrašidelnější Poirot, dost rozdíl například od "Posledního víkendu", kdy je děj zasazen do krásného podzimního anglického venkova, všude červené listí a záběry na barevné stromy. Tady jsou záběry na aleje v noci, převalující se mlha, čísi tiché kroky, rychlý ustrašený pohled za rameno, takové ty zkresleně natočené hororové sekvence vražd apod. Příběh je mimořádně ještě zamotanější, než je zvykem. Takhle silně na mě zapůsobilo jen Pět malých prasátek. A ke konci ten Poirotův akční zásah neměl chybu, tak mě to překvapilo, že jsem čekala, že se snad začne prát. Dost mě zajímá, jestli tohle dílo trumfne Orient expres.... (30.12.2010)

Do teď si pamatuju na knižní předlohu, ve které Poirot na důchod pěstoval dýně a s vraždami nechtěl mít nic společného, přesto ho starý kamarád přesvědčil, aby s ním odjel na místo, kde se stala vražda. Stejně tak si pamatuji, že celý příběh působil pomalým, rozvláčným tempem, které odráželo fyzické možnosti Poirota důchodce, nikoliv však duševní. A tak mě velmi potěšilo, když jsem shledal, že tento příběh je tajemný, čarovný, okouzlující a hlavně vcelku drsný. Dýchala z toho dušičková párty až za humna a to nemluvím o jakýchsi podivných gordických propletencích, které z nepochopitelných důvodů nebylo na samém konci potřeba rozseknout mečem, ale malými šedými buňkami. (29.12.2014)