Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Adaptácia románu Thomasa Hardyho o osude jednoduchého vidieckeho dievčaťa Tess, ktorú otec posiela na šľachtické sídlo po tom, čo sa dozvedá, že sú so šľachtickou rodinou možno príbuzensky spriaznení. Tu ju mladý šľachtic zvedie, Tess otehotnie a po smrti svojho dieťaťa odchádza pracovať na mliečnu farmu, kde sa zoznamuje so svojou životnou láskou Angelom. Angel sa však nedokáže vyrovnať s jej minulosťou a v svadobnú noc ju vyháňa. Zúfalá Tess sa vracia k svojmu šľachtickému milencovi a postupne smeruje k svojej záhube.... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (7)

Trailer

Recenzie (80)

fragre 

všetky recenzie používateľa

Četl jsem některé z Hardyho povídek. Snad žádná nedopadla dobře, takže ani zde jsem žádný šťastný konec neočekával, a v tomto očekávání jsem nebyl zklamán. A vůbec zklamán jsem nebyl tímto zpracováním. Nádherná výtvarná stránka, scény z exteriéru jako by byly inspirovány obrazy barbizonské školy. Dokonale přesvědčivá evokace viktoriánské společnosti se všemi jejími třídními přehradami a pokrytectvím společenským i náboženským. Nastassja Kinski se pro roli Tess narodila. A to závěrečné zoufalé putování obou proklatců anglickou krajinou s konečným cílem ve Stonehenge - na mysl mi přišel Vír milenců, ilustrace Williame Blakea k Danteho Peklu. ()

GigaPudding 

všetky recenzie používateľa

Příběh o Tess Durbyfieldové začíná poklidně, obyčejně, pomalu a vypadá na to na jane austenovou až do chvíle kdy u Tess nastane ta první tragédie, která rozjede kolotoč neštěstí co se nezastavuje, protože když to vypadá, že to s ní dopadne alespoň trošku dobře, tak se zase zpátky vrací do bídy nebo spíš spadne ještě níž než předtím. To stupňující se utrpení žene děj dopředu rychleji a rychleji a upoutává diváka čím dál víc až hlavní hrdince začne pomalu fandit ať už jí to konečně po tom docela extrémním zlomu vyjde a je konečně aspoň trochu šťastná, protože film je to dost smutný. Příčinami toho všeho neštěstí nejsou jen jiní lidé a jejich zneužití Tessiné naivity a nebo jejich pokrytectví a zlost, ale taky Tess sama, která ve své tvrdohlavosti a naivní hrdosti dělá pitomosti, ale divákovi je to líto, protože to tak jako tak vypadá nefér a taky představitelku hlavní role vybrali správně, protože se celou dobu umí tvářit dostatečně naivně, neústupně a podezřívavě a nakonec i nešťastně a odevzdaně a celý film stojí především na ní a jejím výkonu, který se mi moc líbil :). Celé to navíc je v takových melancholických záběrech s vesnickou krajinou pod mrakem a v hezké výpravě a k té melancholii přispěje taky i téměř žádná hudba, takže je tam ta Tess nešťastná sama v tichu a člověka to zamrzí. Ale na druhou stranu je to roztáhlé a to zvlášť v první půlce (to jsem ještě navíc viděla tu krátkou verzi a ne tu 190 minutovou) a paradoxně je to nuda na tom začátku, kdy se ještě Tess má relativně dobře a když to s ní začne být špatný, tak by jí člověk přál aby se to zlepšilo :). Konec ale působí přesně tak jak má a vystihuje to jak svůj úděl vidí Tess a hlavně stojí za to se k němu prokoukat, takže to bude asi fajn čtyřka i když se mi to tak zezačátku nezdálo :). A knižní předlohu jsem nečetla, tak nevím. ()

Reklama

Radyo 

všetky recenzie používateľa

No, spolu s Čínskou čtvrtí asi vůbec nejlepší Polanského film. Poutavým způsobem vyprávěný příběh vesnické dívky, sužované ranami osudu, v hlavní roli s mladičkou Nastassjou Kinskou (její také asi nejlepší role), okořeněný pěknými exteriéry a místy příjemně kouzelnou atmosférou, právě to jsou hlavní příčiny toho, že se mi film Tess tak moc líbí. ()

GodComplex 

všetky recenzie používateľa

Polanskiho epicka vesnicka nuda. Z tohohle filmu jsou kravy i citit. Opet dalsi z filmu Polanskiho filmografie, kde vazne nechapu o co mu slo. Co uz vubec nechapu, je velmi vrele hodnoceni nejen zdejsi ale i pozitivni prijeti Tess obecne ve svete. Nastassja Kinski je roztomila, ale to je tak vsechno. Zbytek hercu odpovida prostredi, banda nevyraznych buranu. Natocene je to hezky a prostredi je, pokud pominu onen famarsky feeling, docela pekne, ale takhle nudny film jsem uz dlouho nevidel. Navic je to udajne podle kvalitni knizni predlohy? Jak proboha nekdo muze neco takoveho cist? Tady se aspon muzete "kochat" v ramci moznosti venkovskym exterierem a poslouchat dojeni krav pokud jste toho fanousci, coz ja bohuzel nejsem. Ale cist to, to bych se z nudy sel obesit. Zajimave je prirovnani k Barry Lyndonovi, pokud na tohle prirovnani pristoupim, pak Kubrick svou genialitou ukazal jak s vesnicany nalozit. Polanski se svou distortovanou genialitou, ktera se obcas zvrtne v neco uplne jineho, naopak ukazal, jak natocit nefalsovanou venkovskou kravinu ovsem s nadechem epickych rozmeru. Neda se rict, ze by ten film byl uplne zbytecny, ale rozhodne se ten cas dal vyuzit mnohem efektivneji, jak na me, tak na Polanskiho strane. 4/10 ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (menej) (viac)

Galéria (78)

Zaujímavosti (8)

  • Původní verze měla 3 hodiny a 6 minut. Na přání producenta Claude Berriho měl být zkrácen na dvě a půl hodiny. Kvůli tomu se pohádal s Romanem Polanskim. Režisér řekl, že zkrácená verze bude rozstříhaná. Nakonec došlo k dohodě a film byl sestříhán "jen" na 2 hodiny a 47 minut. (zdeny99)
  • Polanski byl nucen celý film natočit ve Francii, neboť v Anglii by se vystavil hrozbě zatčení a vydání do USA, kde byl trestně stíhán. A tak i Stonehenge, dějiště dramatické závěrečné scény, byl pro potřeby snímku pečlivě rekonstruován ve Francii. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)

Reklama

Reklama