Tess

Nemohu říci, že by mě tento milostný příběh také nezasáhl, ale upřímně řečeno hned z kraje musím napsat, že čtyřdílná adaptace novější verze TV filmu Tess z D'Urbervillů z roku 1998 mělo emocionálnější grády, která jsem tak nějak více cítil. Dá se říct, že snad proto, že měla větší prostor k vyprávění a určitě lepší herce. Koneckonců i tato starší adaptace milostného příběhu z viktoriánské Anglie v podání Nastassji Kinské má slušný emoční potenciál a výborný obraz dobových reálií. Takže sečteno a podtrženo, obdivovatelé románů od Thomase Hardyho si přijdou zajisté na své. I když po tomto filmu bývá na duši nejspíše smutno. (25.09.2011)

Příběh o Tess Durbyfieldové začíná poklidně, obyčejně, pomalu a vypadá na to na jane austenovou až do chvíle kdy u Tess nastane ta první tragédie, která rozjede kolotoč neštěstí co se nezastavuje, protože když to vypadá, že to s ní dopadne alespoň trošku dobře, tak se zase zpátky vrací do bídy nebo spíš spadne ještě níž než předtím. To stupňující se utrpení žene děj dopředu rychleji a rychleji a upoutává diváka čím dál víc až hlavní hrdince začne pomalu fandit ať už jí to konečně po tom docela extrémním zlomu vyjde a je konečně aspoň trochu šťastná, protože film je to dost smutný. Příčinami toho všeho neštěstí nejsou jen jiní lidé a jejich zneužití Tessiné naivity a nebo jejich pokrytectví a zlost, ale taky Tess sama, která ve své tvrdohlavosti a naivní hrdosti dělá pitomosti, ale divákovi je to líto, protože to tak jako tak vypadá nefér a taky představitelku hlavní role vybrali správně, protože se celou dobu umí tvářit dostatečně naivně, neústupně a podezřívavě a nakonec i nešťastně a odevzdaně a celý film stojí především na ní a jejím výkonu, který se mi moc líbil :). Celé to navíc je v takových melancholických záběrech s vesnickou krajinou pod mrakem a v hezké výpravě a k té melancholii přispěje taky i téměř žádná hudba, takže je tam ta Tess nešťastná sama v tichu a člověka to zamrzí. Ale na druhou stranu je to roztáhlé a to zvlášť v první půlce (to jsem ještě navíc viděla tu krátkou verzi a ne tu 190 minutovou) a paradoxně je to nuda na tom začátku, kdy se ještě Tess má relativně dobře a když to s ní začne být špatný, tak by jí člověk přál aby se to zlepšilo :). Konec ale působí přesně tak jak má a vystihuje to jak svůj úděl vidí Tess a hlavně stojí za to se k němu prokoukat, takže to bude asi fajn čtyřka i když se mi to tak zezačátku nezdálo :). A knižní předlohu jsem nečetla, tak nevím. (22.09.2010)

Zisk tří Oscarů přesně odráží silné stránky snímku. Skvělá výprava, která diváka uvede do Anglie 2. poloviny 19. století, přesvědčivé dobové kostýmy, které navozují dojem naprosté autentičnosti, a tradičně spolehlivá kamera - to všechno jsou typické opory Polanského filmů. Režisér patří od počátku do mé topky a jsem od něj zvyklý, že obvykle dokáže vzbudit mou zvědavost a zaručí pozornost. Tedy až dosud... Bezmála tříhodinová stopáž je bohužel znát. Po dramatické stránce funguje film podstatně hůř, vinu bych přičítal Thomasovi Hardymu. Anglický klasik psal romány do jiné doby a přiznám se, že ačkoliv jsem svého času přelouskal ruské klasiky, Hardyho bych dokázal číst jen s odjištěnou pistolí v zátylku. Převedení do podoby třídílného miniseriálu by bylo pro adaptaci románu, kde je jen minimum silných emotivních scén, mnohem příhodnější. Nastassja Kinski je půvabná, nevinná a romantická, v roli viktoriánské dívky přiměřeně naivní a prostoduchá, zkrátka tak akorát. Tess a její vyvolený jsou v podání Hardyho jen bezmocnými obětmi viktoriánské oficiální prudérní morálky (existovala pochopitelně i její druhá tvář, patrně nikdy a nikde se neprojevil tak markantní rozdíl mezi veřejně hlásanou zdrženlivostí a tabuizováním sexu a přízemní realitou. V Londýně připadala v době vzniku románu jedna prostitutka na sedm mužů a v jiných městských centrech, jako byl Manchester nebo Liverpool, to nebylo jiné). Od Hardyho, který měl tendenci idealizovat společnost a především venkov, se ovšem nedá čekat nic jiného. Ještě nikdy se mi v případě Polanského nestalo, že bych aspoň na chvíli zauvažoval o pouhých dvou hvězdičkách, ale Tess jsem nebyl schopný zhlédnout na jeden zátah, což taky o něčem svědčí. Snímku se nedaří vyvolávat výraznější emoce a vyvíjí se předvídatelně. Snad až na zcela zbytečnou násilnou smrt v hostinském pokoji, která ovšem v kontextu příběhu působí nesmyslně. Polanski ve snaze odvést co nejlepší práci tak trochu spadl do pasti filmového akademismu, ale budiž, odpouštím mu. Celkový dojem: 55 %. (12.12.2018)

Četl jsem některé z Hardyho povídek. Snad žádná nedopadla dobře, takže ani zde jsem žádný šťastný konec neočekával, a v tomto očekávání jsem nebyl zklamán. A vůbec zklamán jsem nebyl tímto zpracováním. Nádherná výtvarná stránka, scény z exteriéru jako by byly inspirovány obrazy barbizonské školy. Dokonale přesvědčivá evokace viktoriánské společnosti se všemi jejími třídními přehradami a pokrytectvím společenským i náboženským. Nastassja Kinski se pro roli Tess narodila. A to závěrečné zoufalé putování obou proklatců anglickou krajinou s konečným cílem ve Stonehenge - na mysl mi přišel Vír milenců, ilustrace Williame Blakea k Danteho Peklu. (23.06.2013)

Úplně ze všeho nejdřív musím napsat, že Nastassja Kinski je pro roli Tess výborná volba, něžný půvab, křehká krása, podmanivé kouzlo, moc se mi líbila.. A přesto, že chování hlavní postavy v podstatě nerozumím, hodnotím vysoko, je to krásně natočené, některé záběry jsou až dech beroucí, pochvalu zaslouží kostýmy, výprava, exteriéry, prostě nádhera..  Chápu i motivaci Romana pro Sharon.. (30.03.2022)