Rosemaryino dieťa

Ďábelský Polanski, andělská Mia Farrow a jejich deprimující příručka krizového těhotenství zabalená do hávu okultního satanistického šílenství. Mistrovské dílo, které co do atmosféry a stavby příběhu nemá ve svém žánru takřka konkurenci. Věčná škoda nezvládnutého finále - Nebýt toho, mohlo se po nedostižném Osvícení jednat o nejintenzivnější hororový zážitek v mém životě. Takhle je to ale "pouze" poctivá pětihvězda. 90% (04.08.2013)

Věrná adaptace knihy, která buduje atmosféru pěkně kousíček po kousíčku. snad až příliš pomalu, ale o to sebejistěji. Polanski je zručný režisér a zejména s početím malého sataňátka si poradil výborně, škoda, že podobných scén nebylo ve filmu víc, neboť normálních konverzaček si divák na poli více než dvou hodin "užije" až až. Na hororové atmosféře se zkrátka mohlo přitvrdit, zážitek je oproti knize méně barvitý a méně strašidelný. Film pracuje zejména s emocemi Rosemary, které se mu více méně daří přenášet i na diváka (úzkost, paranoia). Mia Farrow na tom samozřejmě nese značný podíl, bohužel celkově to není úplně ono, zejména závěr filmu působil spíše jako parodie toho knižního. 6/10 (15.08.2008)

Po prvním zhlédnutí před lety jsem konstatoval silný zážitek s efektní tečkou. Potíž je v tom, že se Polanski drží Levinovy knižní předlohy doslovně a v tom je kámen úrazu. Polanského snímek totiž je silný tam, kde divák neví, zda jde o paranoiu ženy s rizikovým těhotenstvím nebo o skutečné spiknutí a zásah nadpřirozených sil. Totiž teoreticky by to tak fungovalo, kdyby pointa nebyla notoricky známá. Rosemary patří k nejúspěšnějším Polanského snímkům a tenhle titul si obvykle průměrný filmový fanoušek vybaví jako první, když přijde řeč o Polanském. Ve své době totiž film fascinoval právě spojením mateřství a tehdy nesmírně oblíbeného tématu satanismu. Levinova předloha je o tom, jak silný dokáže být mateřský cit, a ne o psychóze nešťastné rodičky. Film by zkrátka mnohem líp fungoval jako psychologické drama než jako horor a doslovná tečka ruší a je nefunkční. Ostatně mnohem spíš než horor je to dnes vzhledem k závěru temná groteska. S odstupem doby potěší výkon Miy Farrow a především tradičně pečlivá Polanského režie, ale scénář a pointa jdou celkem mimo mě, takže na víc než 3* to nevytáhnu. Celkový dojem: 60 %. (02.06.2011)

Klasický horor 60. a 70. let. Hutná atmosféra, propracovaný děj a pikantní rozuzlení. Přestože jsem věděl, jaké že to bude mít Rosemary děťátko, tak to, co se ve filmu odehrálo už snad v nynější době není možné napodobit. Možná zbytečně dlouhé, ale na druhou stranu ten děj a jeho vyvrcholení stojí za to. Když porovnám s podobnými filmy z té doby - Přichází Satan! a Vymítač ďábla, tak tento je bohužel nejslabší. 65% (18.04.2010)

Neumím si představit, jak bych se cítil, kdybych vyfasoval opačné pohlaví, ale i tak jsem si málem okousal všechny nehty a žaludek se mezitím pokoušel o olympijský strečink. Polanski, co se týče napětí, těžce ruluje a smyčku umotanou z paranoie, strachu a bolesti stahuje pěkně pomaloučku, aby každý detail jak-se-patří vyniknul. Jen s tím závěrem nejsem vzhledem k vnitřnímu křiku "Zabij dítě... a tu bandu důchodců taky!" dvakrát kompatibilní. (19.02.2010)