Obsahy(1)
Záznam opery Leoše Janáčka z produkce Národního divadla Brno je situován do prostředí Dětského domova Dagmar. Ten v roce 1928 spoluzakládal autor předlohy k opeře, spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Do světa Janáčkových oper s touto inscenací poprvé vstoupil jeden z nejlepších českých operních režisérů Jiří Heřman. V Příhodách lišky Bystroušky se nedílně prolíná svět lidský s tím zvířecím. Pokud přistoupíme na režijní výklad, odehrává se před námi příběh ztraceného mládí a ztracené lásky Revírníka a Revírníkové – zvířecí jsou pouze masky. Heřman rozehrává bohatou scénu řadou detailních hereckých akcí početného komparzu (řadu rolí svěřil režisér dětem). Tyto situace jako by si říkaly o detailnější zachycení kamerou. Heřman si přitom nenechává ujít ani drobné zvukové motivy hudby, které vyplňuje takřka gagy a staví z nich promyšlenou, zcela současnou dramatickou strukturu. Těsnohlídkovo vyprávění končí svatbou Bystroušky a Zlatohřbítka. Janáček se oproti původní předloze odhodlal k závažné změně a nechal hlavní postavu zemřít. Zdánlivě tragická smrt hlavní hrdinky demonstruje Janáčkův vitalistický pohled na věčný koloběh života a smrti: „Příroda kolem mne opsala kruh, který nemohu překročit, sedím v něm a učím se milovat život.“ (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
Je moc dobře, že Česká televize tuhle inscenaci zaznamenala. A to velmi solidním způsobem, který je adekvátní stejně solidnímu hudebnímu nastudování. Na tom, že hodnocení nakonec zvedám ze čtyř na pět hvězd, má rozhodující zásluhu divadelní režie Jiřího Heřmana, jehož jméno je na této stránce v seznamu tvůrců hanebně ignorováno. Souhrou režie, scénografie a kostýmů je dosaženo jednotného poetického výsledku, který se vyznačuje dokonalým vyvážením realistického a náznakového pojetí a do kterého vkusně zapadá práce s rekvizitami, se světlem (využití prvků stínového divadla) atd. -------- V titulcích pořadu uvedeno: režie Jakub Kořínek; divadelní režie Jiří Heřman. ()
Galéria (8)
Fotka © Česká televize
