Zahrádkářská kolonie

Jurijus je zpátky z Albánie na litevském venkově u rodičů. Domov působí jako místo, kde se před dvaceti lety definitivně zastavil čas. V dlouhých civilních záběrech jsou zachyceny lhostejné všední vztahy mezi mladým mužem, jeho otcem a celou komunitou. (Brněnská 16)