Corpus Christi

Snímek se drží poměrně zavedeného dějového schématu o nováčkovi v uzavřené a rozervané komunitě, který ji svým přičiněním mimoděk stmelí, ale své minulosti přesto neunikne – a i jeho forma je po většinu stopáže poměrně obvyklá. Co už tak obvyklé není, je neskutečně výrazný a až démonický Bartosz Bielenia, který podává v hlavní roli mimořádný výkon a táhne celý film na svých bedrech, a perspektiva jeho postavy, nahlížející na svět skrz Boha a poznávající přitom sebe sama. Film kromě toho zaujme i komplexně zpracovaným tématem náboženské víry a statickou kamerou, která však v závěru v klíčovém momentu překvapí náhlou, leč opodstatněnou pohyblivostí. Pozoruhodné drama vyniká i propracovaným scénářem a slouží jako další důkaz pro to, že i komorní film s nízkým rozpočtem a několika málo lokacemi lze natočit tak, aby se divákovi dostalo silného a výjimečně působivého zážitku. (30.09.2020)

Bartosz Bielenia vypadá, ale i se chová, jako klasickej Polák, kterej se po směně vyvalí ze škodovácký fabriky a jde dělat bordel po městě. Víc, než zajímavé drama s křesťanským přesahem, to tak na mě působí, jako že se tímto filmem Poláci snaží stigmaticky vyrovnat s částí polské kultury - odborně známé jako plešky nebo fotbaloví chuligáni - a takové postavě přišít křesťanské motivy, aby vyvolali trošku té kontroverze. Navíc dlouhou dobu je již známo, že Poláci to s kinematografií umí a tak si u mě vysloužili jasnou pětihvězdu. Celou dobu tušíte, kam ten námět směřuje, ale závěr, to je jedno velký velkolepý zoufalství, navíc s tak dobře natočenou závěrečnou scénou, jako jsem u žádného jiného filmu dlouho neviděl. Klobouk dolů Poláci, zase jste mě dokonale oslnili totální filmařskou kvalitou a myšlenkami, které mi v hlavě pár dní budou rezonovat. (28.10.2020)

+4* Poláci dokáží občas překvapit a v posledních letech jim to funguje zejména v kontroverzních filmech s náboženskou tématikou - stejně jako u filmu Klér. Boží tělo mě zaujalo silným příběhem a kvalitními hereckými výkony. Nikdo nejsme nevinní a tento film se dokáže zarýt docela hluboko pod kůži. Své vysoké hodnocení si zaslouží a já se přidávám ke všem, co ho doporučují. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (20.11.2020)

Čtu v komentářích něco o obrácení k Bohu. Jaké obrácení? Myslím, že hlavní aktér Daniel nebyl ani tak blbý a ani nebyl natolik neznalý, aby nechápal, že páchá strašlivou svatokrádež! Je to smutný film o smutném hrdinovi se smutným koncem. A co se toho konce týče: Jaký je vlastně konec? Asi jsem nechápavá, ale opravdu nevím, co tím chtěl autor říci. Spíš si myslím, že od toho tak trochu utekl. Urob si sám - vylož si to každý, jak chceš. (A ještě taková malá poznámečka na závěr: Tohle je možné jen a jen v NOMu, v pokoncilní mši, v níž je vše dovoleno, vše je chápáno jako "kreativita", "originalita" apod.) (Jinak nic proti filmařské práci - je to veskrze dobře udělané. Ale je možné chválit něco špatného jen proto, že je to dobře provedené? Není to ve výsledku o to horší?!) (07.11.2020)

Tak tohle byla jízda, mám k Bohu a duchovním věcem velmi blízko, tak o to mě film ještě více zasáhl. Ze dna nejtvrdšího místa pro mladistvé (pasťáku) vystřelená duše jako z kuše přímo do nejsvětějšího bodu (kostela) na pozici otce představeného. Bezprizorní srdce dává kázání lidem s odhalenými city a ovlivňuje místní dění. Zápletka, která nechává v němém úžasu a která spěje ke grandióznímu vyvrcholení na konci. (14.06.2021)