Obsahy(1)
Jeden z významných snímků tzv. nové české vlny 60.let, který byl zařazen mezi desítku nejlepších domácích filmů všech dob. Celovečerní debut scénáristy a režiséra Ivana Passera je současně jeho jediným dlouhometrážním filmem, který natočil v tehdejším Československu. V této osobité smutné komedii se na malém městě po deseti letech setkávají dva spolužáci - hudebníci: jeden je členem oblastního symfonického orchestru, druhý to dotáhl na ředitele městské hudební školy, staví rodinnou vilku a hraje na pohřbech...
Na námětu a scénáři s Passerem spolupracovali Jaroslav Papoušek a Václav Šašek. Hlavní role zde vytvořili Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, dále hrají mj. Věra Křesadlová a Jan Vostrčil (Černý Petr, Hoří,má panenko, Svatba jako řemen). V 70. a 80.letech musel tento snímek "odpočívat" v trezoru... Tento příběh obyčejných českých lidiček se odehrává na malém městě, kam přijíždí jako sólista na koncert amatérského symfonického orchestru bývalý spolužák ředitele místní hudební školy Karla Bambase. Na příhodách několika hodin jsou konfrontovány osudy těchto dvou konzervatoristů, kteří se setkávají po deseti letech. Jeden z nich má kariéru a krásnou přítelkyni, druhý hraje na pohřbech, staví dům, pěstuje angrešt a vychovává děti. Řeklo by se o ničem, že? Nicméně je to biják s velkým B, který představuje jediný český snímek Ivana Passera, který později natočil mnoho velkých filmů v zahraničí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (241)
Je to takovej zvláštní snímek, kde ani nedokážu přesně definovat jak a proč, ale chytlo mě to. Další důkaz toho, že 60. léta byla zlatym obdobim česk. filmu. Kouzlo je asi v povedenejch figurkách - nejvíc mě zaujal p. Blažek ( klobouk dolu před jeho výkonem a 2krát větší poklona při uvědomění v jakym rozpoložení to hrál - jak se divák dozví v rozhovorech na DVD ), p. Vlková a třeba takový skvosty jako pan lékárník nebo Jarouš ( v dětství jsme měli za sousedy komedianty a byl tam i momentálně zaostalej človíček, kterej měl taky specifickou hlášku o ženskejch :-))). A hodně se mi líběj ty "uniformy" k pohřebnímu hraní ( viz obal DVD ) - jestli o nich někdo něco ví, rád se nechám poučit ... ()
Úžasný střípek odehrávající se v minimálním časovém prostoru, kde absence zásadní dějové linky není vůbec na škodu. Scéna s přehazováním kuřecích stehen se všemi doprovodnými projevy (záchvat smíchu Věry Křesadlové), to není film, to je život. Stejně tak závěrečná symbolická scéna s vaječným koňakem povyšuje tenhle film do nadprůměru. ()
Intimní osvětlení je pro mne zajímavým spíše klubovým filmem na půli cesty mezi Formanovým Černým Petrem a Menzelovou Vesničkou mou střediskovou. V zásadě nuda, ale nuda úmyslná a kořeněná desítkami nezapomenutelných sladkokyselých scének: nabízení posledního angreštu, kolování stehýnka dokola nakonec k dědečkovi a Štěpin záchvat smíchu, Jarouš a Š-Š - Štěpa, sledování chrápání, nejsi ženatej - nejsi vyřízenej, fernet - 8 cihel, hraní na pohřbu - 200 cihel, chlapi v průběhu pohřbu močící na zeď hřbitova, zkoušení předválečné drátěnky u postele, později cvičení břišních svalů zvedáním nohou v téže vrzající posteli, Štěpino předvádění krásy koček v okně během hraní Mozarta kvartetem chlapů, defilé vrásčitých žen s hráběmi přísně si prohlížejících mladičkou Štěpu v autě, pití ztuhlého ajrkoňaku ztuhlými protagonisty. Dále je zde nevyřčená ale všudypřítomná rezignace na vysněné kariéry hudebníků doplňovaná všudypřítomnou amatérskou vážnou nebo pohřební hudbou. Takový všední víkend všedních životů v šedi všedního socialismu šedesátých let. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=c3LWEwmjsn8 ()
Ať už jde o starou, novou či naondulovanou vlnu českého filmu, důležitá je zábava, a té se vám dostane věru vrchovatě. Na návštěvě u starého kamaráda se totiž budete cítit jako doma, dýchne na vás atmosféra let 60. a kouzelné, jednoduché, ale trefné dialogy vám rozvlní bránici měrou nebývalou. Ať už půjde o mladické vyprávění starého kmeta či opilecké rozhovory dvou starých kamarádů. Úsměvnou sondou do života venkovské rodinky nahlédnete do domácností celého národa a u konce zjistíte, kam že my to všichni Češi směřujeme. Malá nápověda: Je tam tma. Nad úplně závěrečnou scénou se nelze než široce pousmát a hluboce smeknout. Vystihnout v tak jednoduché scéně ze života veškerou povahu českého národa se podaří vskutku málokomu. Tenle film zkrátka hřeje a hřeje... ()
"Jo Smetana! Dědek hluchej ... Ale slyšel!!" Intimní osvětlení je skutečnou intimní návštěvou v jedné venkovské rodině. Situace, které se nám rozehrávají před očima, známe důvěrně ze svých vlastních rodin. Není tu ani přehrávání ani nadsázka, je tu přirozenost a civilní projev, to je hlavní diviza filmu. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (30)
- Jeden britský kritik o české Nové vlně a o tomto filmu zvlášť kdysi prohlásil: "Při sledování si připadám, jako bych se vrátil domů." (sud)
- Ivan Passer tímto dílem objevil pro film další nehereckou hvězdu - Vlastimilu Vlkovou. (sud)
- Jedného dňa sa zjavil pri filmovaní mentálne retardovaný mladík. Na Věre Kresadlovej (Štěpa) mohol oči nechať a režisér sa rozhodol tohto okamihu využiť a chlapca obsadiť. Chlapec si však nemohol zapamätať meno filmovej postavy, ale nakoniec sa scéna vydarila. (Raccoon.city)
Reklama