Vražedné pobrežie

V dětství to pro mě byl symbol exotiky a prázdninové bezstarostnosti. Po mnoha letech jsem se k seriálu vrátil a světe div se, je to o dost jiné, než jak jsem si to pamatoval: 1. Exotická a prázdninově bezstarostná je hlavně famózní úvodní písnička, zbytek dobrodružství Nicka a spol. je tak televizně unylý, jak jen kanadský seriál ze začátku 90. let může být, a zjevně doplácí na lacinou mexicko-izraelsko-jihoafrickou výpravu. 2. Nick Slaughter se narozdíl od mého dalšího hrdiny z té doby, Rena Rainese, vůbec neumí prát a skoro od každého dostane na budku. 3. Služeb Nickovy detektivní agentury využívají výhradně sexbomby, obvykle s postranními úmysly a za účelem špehování dalších sexbomb, jež obvykle také mají postranní úmysly. 4. Nick není hloupý, ale má nikoli nulový nýbrž negativní pud sebezáchovy a s oblibou se pouští do krkolomných aktivit s mizivou šancí na přežití, načež je obvykle zmlácen/otráven/zastřelen gorilou či účetním nějaké sexbomby, ale pokaždé nakonec zázračně vyvázne bez úhony. 5. Nejsmutnější je, že dnes by něco takového nemohlo vzniknout nejenom v kanadské produkci, ale ani nikde jinde: v každém druhém záběru holky v bikinách (a kluci ve speedech), Nickovy oplzlé pohledy na kolemjdoucí sexbomby a jeho interakce s klientkami-sexbombami, kde v podstatě každý dialog je současně flirtem. A to je v mých očích nakonec to, co z celé té exotiky a prázdninové bezstarostnosti přetrvalo, coby připomínka svobodnějších, hravějších a paradoxně dospělejších časů před tím, než Západ bůhvíproč zaplavila nová vlna amerického puritánského třeštění. (05.02.2021)

Protože naprosto přesně vím, koho Tyler myslí, ale hlavně proto, že Tropical Heat opravdu je klasika televizní zábavy (opravdu ZÁBAVY) v našich luzích a hájích, se vším co k tomu patří, od chytlavé úvodní znělky přes výborné hlavní hrdiny a exotické prostředí až k tomu hlavnímu - solidním detektivním zápletkám - dávám ****. Ale znamená to 70%;) (29.08.2003)

"Ty řešíš záhady, jako když Laurel s Hardym stěhují piano." Tak to je směrem k Nicku Slaughterovi trošku drzé přirovnání, ale z policejních úst nezní až tak neodborně. Nick, ve svých pestrobarevných košilích, totiž pouze poletuje po ostrově, ignoruje své účetnictví, schovává krásné podezřelé dívky, vtipkuje s kamarády ("Všechen nábytek je celý, kolem baru nejsou policejní pásky. Co je? Měl jsi včera zavřeno?") a občas se zatváří vážně - když vyřeší případ. Já jsem měl Vražedné pobřeží vždycky rád, protože je to pohodová záležitost, kterou však hodnotím pouze nostalgicky, protože o kriminální kvalitu zde nedokázal při dovolené zakopnout Sherlock, Columbo ani poručík Libor Krejcárek. (08.08.2016)

Nick Slaughter v legendární rozepnuté havajské košili a zrzavá Sylvie Gerard šli svého času po krku zločincům i sami sobě navzájem, ne nadarmo se totiž říká, že co se škádlívá, rádo se mívá.. Velmi zábavný detektivní seriál, nutno dodat s famózní znělkou, který si pohrává nejen se vzorci buddy movies.. (07.02.2019)

Evergreen mého dětství, který jsem měl rád hlavně díky té pohodové atmosféře, jež vytvořila skvělou kulisu každému letnímu dni, jenž zrovna nebyl provoněn sluncem, a kvůli nezapomenutelné znělce. Když jsem viděl některé díly v nedávné době, tak jsem se nestačil divit, co že jsem to dříve sledoval. Ale když si vzpomenu na ty prázdniny, kdy jsme byli u babičky a z venkovních dobrodružství spěchali k televizi, kde to zrovna na Nově rozjížděl Nick Slaughter, tak musím dát alespoň dvě notně nostalgické hvězdy. __ Stále si říkám, že jsem měl možná v oné nedávné době jen přehnané nároky, špatnou náladu či drobnější mozkovou příhodu, protože to prostě nemůže být tak špatné, čili se v budoucnu snad někdy odhodlám a pustím si více dílů, abych to mohl trochu relevantněji zhodnotit. Neb máloco je taková nostalgie... a nostalgii já z principu rád. (27.01.2019)