Dracula

Když pominu Leslieho Nielsena v Drákulovinách, hrabě asi nikdy nebyl zábavnější. Ne, vážně, já se jeho novou verzí strašně moc bavil a schválně jsem se mezi jednotlivými díly nedíval sem do komentářů, protože mi bylo jasné, že se tady bude hodně nadávat. A taky že ano. Kdekomu hne žlučí to, co scenáristé provedli se Stokerovou předlohou, ale ruku na srdce, stáli jsme vůbec o její bůhvíkolikáté převyprávění? Já tedy ne, už po upoutávce mi bylo líto, že tvůrci Sherlocka nezasadili Drákulu také do současnosti, jenomže stačila první epizoda, aby mi to bylo úplně jedno. Po klasicky pojatém začátku se děj rychle vydává jinými (i když povědomými) cestami a je to víceméně klasický horor s jedním překvapením za druhým. Druhý díl je jako detektivka od Agathy Christie, a když si na konci řeknete, co se asi proboha bude dít v poslední části, přijde další překvapení. Je to odvážné, originální i zábavné, celou dobu si to je jisté tím, kam to kráčí... No výborná věc. (05.01.2020)