Milujem ťa až na zožratie

Další film, co jsem jako mladší chtěl vidět. Na rozdíl od většiny uživatelů tady nepovažuji Claire Denis za špatnou režisérku. Nebo alespoň ne tak špatnou, jen k artovým filmům přistupuje jednoduše, ale to někteří současní režiséři taky a jsou zde za to neskutečně oslavovaní... Trouble Every Day má slušné herecké výkony, děj sám o sobě taky není vůbec špatný, naturalistické scén má působivé, styl kamery mi teda většinou nesedl, ale má světlé momenty. Na psychologii postav to taky chtělo ještě zamakat, jelikož o nich víme minimum. Takhle to zní, že toho vlastně není moc co vytýkat, ale nezmínil jsem ten hlavní problém, který dokázal ten film úspěšně zabít - atmosféra je na bodu mrazu. Dokonce jsem tu ani žádný pořádný pokus o ni nezaznamenal. Celý ten film se naprosto nudně a pomalu posouvá dopředu, nějaké oživení ve formě hudby či zajímavějšího zvuku se nekoná a díky tomu to nemá čím upoutat. A to zvlášť když trvá dobrou půlku filmu, než se něco začne dít. V tomhle ohledu to Denis skutečně dost pokazila. V rámci toho, čím ten film je, není obsahově vůbec špatný, ale vizuálně dokáže max. za krátký čas uspat. 2* (30.09.2020)

Tak bez keců, kdo to vydržel dokoukat do konce?(pokud jste to měli jako zvukovou kulisu, nebo jste u toho usnuli tak se to nepočítá).Něco tak nezáživnýho a nudnýho jsem snad ještě neviděl a jak už tu někdo psal, kdybych si nepřečtl text na kazetě, tak bych vůbec nevěděl o co šlo a proč se tam dělo to co se dělo. (31.05.2006)

Pokud většina zdejších "hodnotitelů" bude na filmy pohlížet jako na mrtvou šablonu o jediném schématu, je jasné, že věci jako Trouble Every Day nikdy nepochopí. Stěžovat si zde na nudu, nedostatek dialogu či zoufale pátrat po jakémkoli náznaku brutality, je naprosto zavádějící, asi jako vyčítat impresionistům nedostatek linie. Dokud se diváci nenaučí rozpoznávat filmy jinak, než podle dějové koncepce, nehneme se z místa. Ve filmu je velmi dobře vytvářena atmosféra a vnitřní zápas zúčastněných, zejména výtvarně skvěle podanou kamerou a hudbou od Tindersticks. Vše je zpracováno tak, aby divák téměř viděl očima lidí na plátně a radoval se s nimi z prožívaných drobností, které alespoň na moment odvracejí pozornost od strašné skutečnosti. Jestliže si zde někdo stěžuje na nudu, pak se nejspíš sám stal nudným patronem, jenž nedokáže pozorovat a vnímat ostatní. (05.03.2007)

Teprve druhej film, kterej jsem od paní režisérky viděl a už je mi jasný, že je to úchyl, o tom nemám pochyb. Mně ale naprosto vyhovuje její technika filmařiny, styl vyprávění, i témata, který jsou opravdu nevšední. U tohoto mi jen chybělo trochu víc objasnit některý detaily příběhu, hlavně kolem dochtora Browna a jeho džobu. Ale tak, od čeho máme fantazii, že? (05.03.2021)

Čekala jsem stupidní horor o pojídačích lidského masa, dostala jsem sofistikované psychologické drama s neuvěřitelně dokonale budovanou atmosférou. Claire Denisová si krásně hraje s divákem, postupně mu odkrývá jednotlivé střípky a k tomu všemu zní podmanivá hudba. (Viděno během Challenge Tour Speciál 2015: Filmový lov.) (13.06.2015)