Smäd po živote

Po shlédnutí francouzského filmu Van Gogh (1991) jsem zákonitě musela vyhledat i Žízeň po životě. Moc mě zajímalo, odkud se všechno Goghovo znechucení, ale i jeho vnitřní světlo, vzaly. Co prožil, že v jeho obrazech je tolik života a v jeho duši žádný? Van Gogh byl poslán jako mladý kněz mezi hornickou chudinu v belgickém Borinage. Nesmírná bída, hlad, umírající a mrtví, s nimiž se denně setkával, to vše ovlivnilo jeho touhu sloužit lidem i Bohu jinak, než kázáním Evangelií. Otevřeněji a podle jeho názoru i poctivěji - malováním, kresbou. V Paříži, obklopen největšími umělci své doby, se učil. Až venkov, Provence, v něm ale probudil schopnost ztvárnit krásu okolního světa tak, jako nikdo před ním ani po něm. Stále však žil ve strachu, že poslání, které si předsevzal, nedokáže naplnit. To přinášelo hlubokou vnitřní osamělost. Byl plný lásky, kterou neměl komu dávat. Proto ji dával do obrazů. "Ne, nebyla to smutná smrt. Odehrála se za jasného denního světla a sluneční paprsky padaly na zem jako čisté zlato ..." (24.01.2014)

Jeden z mych nejprijemnejsich objevu posledni doby. Excelentne zpracovany Vincent Van Gogh biopic. Umelecke prostredi plne vsech malirskych osobnosti dane doby, desitky Goghovych obrazu a zfilmovani jejich tvorby, rozbor malirskych technik, inspiraci, tezkosti umeleckeho zivota, kdy je pro skutecne umeni nezbytne obetovat ostatni zivotni sfery, deprese, mentalni kolapsy, velmi dobry Kirk Douglas a maximalne pusobiva art direction. Jedine zklamani je naprosta ignorace tinnitusu, ktery byl jednou z primarnich pricin jeho uchorezaci episody. "I tried to show a place where a man can ruin himself, go mad... commit a crime." 9/10 (23.03.2011)

Krasny film o zajimavem zivote jednoho z nejvetsich umelcu historie- van Goghovi. Zasazeni jeho obrazu do deje, spolecne s hudbou me hodne bavily. Herecke vykony Douglase (van Gogh) a Quinna (Gaugin) taky bezchybne. Atmosfera delnicke oblasti kolem Kentu pusobiva. Videt film v lepsi kvalite a v puvodnim zneni, snad dam plny pocet. (03.07.2013)

Keď prišel van Gogh o ucho, bola to lááááska. Tenhle úryvek z písničky Elánů a obraz Slunečnice bylo asi to jediné co jsem o van Goghovi věděl. Malířství není holt můj obor, troufám si říct, že všechny slavné obrazy co znám bych spočítal na prstech obou rukou. Přesto byla Žízeň po životě poctivým a solidně udělaným životopisným filmem, který si kupodivu dle kontroly na wikipedii nic moc nevymýšlel. Katolická minulost, fascinace lidskou prací, teplými barvami, světlem, láska k bratrovi, divoké "přátelství" s Gaugienem, nepochopení současníků a čím dál horší psychické potíže vedoucí k sebevraždě. Nic tu nechybělo. A i když nemůžu říct, že bych se celý film čtyřhvězdičkově bavil, krásná kamera, spousta obrazů a především Kirk Douglas mě nedovolí dát míň. Kirk Douglas, který hrál většinou hrdiny či kovboje zahrál naprosto famózně, slabošského a psychicky nemocného člověka, zasloužil si Oscara. Naopak Anthony Quinn měl spíše "štěk" a ten Oscar nevím nevím. Každopádně 4*. (20.09.2020)

PLEASE DON'T GO! YOU DON'T KNOW HOW ALONE FEELS! I KNOW ABOUT LONELINESS! ONLY I DON'T WHINE ABOUT IT!!! Co na to říct. Hodně depresivně na mě tento snímek působil. Možná i tím, že jsem se v některých věcech v postavě Kirka viděl. Alkohol, hádky, nabubřelé ego, deprese a věčné stěžování si, protože prostě nedokáže některé věci v životě přejít jen tak. Neznal jsem příběh Vincenta a proto jsem se na začátku lekl, že bude nábožensky založen a že bude věčně mlet o bohu. Mé obavy se velice brzy ukázali jako liché a až na tu sklíčenost co z filmů na člověka působí šlo o zajímavou biografii neobyčejného člověka. Velice potěšil Antony, i když ve filmu neměl moc místa. Nejsilnější scéna? Vincentův záchvat, kde se vyvalí na skálu jako Stallone v Cliffhangerovi, při tom vymačká všechnu žlutou temperku a potom skočí do křoví. Vše podpořeno dramatickou hudbou. Mno a úplný závěr? I AM DESPERATE. I CAN FORESEE ABSOLUTELY NOTHING. I SEE NO WAY OUT!!! (09.03.2016)