Šialený Max a Dóm hromu

Nechápu, jak režisér Miller, který natočil i oba vynikající předchozí díly, přistoupil na takové zprznění své ságy. To, co je na předchozích Maxech dobré, tedy napětí a atmosféra beznadějně, se zde překotilo v jakýsi hybrid filmu pro děti a sci-fi béčka. Film je totální zklamání a je také důkazem, že peníze prostě nejsou všechno. (16.01.2005)

První 2 díly super a třetí díl taková blbost... Čekal jsem zase nějakou akční záležitost, ale tohle byla taková podivná pohádka, která vypadá asi jako mix Vodního světa a Stroje času. Chybí tady totiž to nejdůležitější z prvních 2 dílů - akce a honičky. Místo aut totiž ve filmu můžete vidět akorát tak stádo harantů, stádo prasat a hromady hoven. Závěr filmu sice jednu honičku nabídne, ale ta je úplně o ničem, protože se odehrává převážně na kolejích. Mimochodem je zajímavý, že všechno ve filmu vypadalo, že se to každou chvíli rozpadne, ale celá trať byla v naprosto perfektním stavu. Všude pečlivě nasypanej a upravenej štěrk podél celý tratě, pražce vypadaly jako nový a koleje nebyly ani trochu rezavý. Jsem docela zvědavej na 4. díl, protože věřim, že větší blbost, než tohle to snad nebude. Jediný pozitivum na tomhle filmu vidim asi v tom, že jsou podle něj pojmenovaný moje oblíbený hudební výběry Thunderdome. (04.05.2006)

Wow, během té jaderné války (která možná byla před prvním, možná před druhým dílem) musela Austrálie schytat opravdu pořádnou šupu, protože se na jejím území protrhlo předivo reality a otevřel se tam portál do Země Nezemě - až na to, že si tu děti tentokrát spletou Petra Pana s Panem Rockatanskym, a po hodině skutečně pohledného a evidentně drahého postapo festivalu začnou pohádku o tom, jak Týna bez Bořka, ale zato s hromadou prasečích sr.... exkrementů začala po svém přebudovávat civilizaci, a ta překvapivě funguje stejně dobře jako její herectví:) George Miller se musel někde mezi roky 1981 a 1985 definitivně zbláznit, protože třetí Mad Max je totálně WTF pohádka, která mi pořád svým způsobem práce s žánrem připomínala Evil Dead 3 (to bude možná těmi motorovkami;)). Ne že by to nebyla legrace, ale je to úlet naprosto mimo všechny očekávatelné koleje - a že koleje tady hrají sakra důležitou roli, protože se pan Miller odhodlal osedlat kromě methanových tryskoaut potažených kravskou kůží i železného oře:) Nevěřícné vrtění hlavou doprovázené setrvalým úsměvem a občasným uznalým zamručením při hodnocení snímání těch několika akčních scén, které tu jsou k vidění, mi brání třetího Maxe strhat, ale mám opravdu VELKÉ obavy o to, co vyleze z Fury Road... Jestli totiž tohleto Miller napsal a pak zrežíroval, je to neklamná známka toho, že absolutně neví, co činí. WTFózních 60%. (01.10.2014)

Dvojka je nejlepší. To rozhodně nebudu nikterak vyvracet. Ovšem jednička se mi tak hrubě nelíbila a nudila mě, že trojce zkrátka musím dát ty tři. Už jenom kvůli akční stránce, na kterou je brán největší důraz v sérii...a funguje to. Mad Max se potřetí vrátil a důstojně zakončil trilogii...60% (18.09.2014)

Pokud jsem prvé dva díly přirovnal k punku, tenhle mi stylově sedí spíš k nějakému metalu, zejména black metalu. Tyto dojmy podmiňují zcela konkrétně zpodobnění padouši reps. jejich oblečení a jednání. Do tohoto metalu libě přizvukuje saxofon a krásný hlas zpěvačky Tiny Turner, která si zde dokonce zahrála jednu z hlavních rolí. Dóm hromu rozvíji představy o postapokalyptickém světě a zcela logicky dospívá k tomu, že se lide zadaptují a z dostupných zdrojů se pokusí znovu postavit svět, který fungoval před katastrofou. Do takového místa, městečka Bartertown, přijíždí i Mel Gibson, který pochopil, že když není nafta, nedá se trávit den projížděním krajiny oldsmobilem se spotřebou 40 na 100. Nyní disponuje skupinkou velbloudů, o které ale záhy přijde. Od této chvíle sledujeme celkem napínavě se rozvíjející film o hře na kočku a na myš, vrcholící Gibsonovým debaklem v Dómu hromu. Pak film chytí druhou rovinu, která právem rozděluje diváky na ty pořád spokojené a na ty o poznání nervoznější. Vyhnán z města se ocitné v jakési dosud neobjevené oáze, kterou okupuje banda fracků. Tam si náš hrdina vybuduje hlavní slovo a s jejich pomocí se vrátí do Bartertownu zjednat pořádek. Sami vidíte, že ve srovnání s pohnutky hrdiny prvního dílu to nemá mnoho společného. Mně osobně ale tento vývoj událostí příliš nevadil. Prostě jsem to přijmul a jako kluk si představoval, jaké to asi je být divokým dítětem z oázy postapokalyptického světa a bojovat s Šíleným Maxem po boku proti Master-Blasterovi, Tetičce a mnoha dalším šíleným padouchům. (10.01.2012)