Mé lebky stín

Bílé mraky, jdu s pohledem upřeným k nebi, sjíždím dolů k zemi. Kráčím po chodníku, na němž je spousta žvýkaček. Vyhýbám se jim, pokládám nohy mezi ně, šeptám si počet kroků, které jsem ušla. Jedna, dva, tři.. (Festival študentských filmov Áčko)