A co třeba Adolf?

Originální francouzskou verzi jsem viděl před několika lety a moc si z toho už nepamatuju, ale skoro bych řek, že tahle německá předělávka mě možná bavila víc. Přišla mi taková kousavější a údernější. Jinak já ty německý herce neznám, ale opravdu mě pobavil Christoph Maria Herbst v roli levičáckýho profesora. Ten byl dokonalej. Jinak je vhodná znalost němčiny, protože občas je to do češtiny v podstatě nepřeložitelný. U slov jako je třeba geil nebo anders/Anders je problém to výstižně přeložit do češtiny, takže český titulky nedávaj smysl. (13.07.2022)

Němci a jejich vlna komedií posledních let mě nepřestávají překvapovat a bavit. Udivuje mě jejich schopnost utahovat si ze sebe samých, že umí vybrat velmi dobrá témata na rozbor a že film jako takový prostě funguje. Že jde původně o divadelní hru je znát, film se přeci jen odehrává v jednom domě. Nejde o bláznivou střelu, ale o úsměvnou příjemnou podívanou s inteligentním humorem a fajn hereckým obsazením, ztvárňující zajímavé, až karikaturní postavy. Za mě spokojenost. PS. vážně by mě zajímalo, kde Fitz získal elixír mládí, protože (už podruhé) si říkám, že tomuhle v té době 44 letému herci musí být kolem třicítky. Amerika má holt Rudda, Reich zas Fitze. (04.08.2021)

Tak já nevěděl, že je to divadelní hra, ale v průběhu sledování mě to napadlo. Figury jsou krásně nesnesitelné, s nikým se tu v podstatě nedá ztotožnit, a asi je to záměr. Postavy jsou velmi karikaturní. Námět mě zaujal velmi. Celkově je to samozřejmě odnikud nikam, ale místy je film i zábavný. Snímek lehce klouže i po současných zásadních tématech pseudokorektnosti, autocenzurnosti a ideologicky pokřiveném náhledu na historii a další věci, ale nemám pocit, že by to snímek nějak zásadně kritizoval, spíš jsem měl pocit neutrálnosti až lehkého stavění se za tyto věci. Pobavil mě fakt, že matka vypadá mladší než dcera, říkal jsem si, že je to fakt hloupým castingem, ale ke cti Iris Berber slouží to, že ve skoro 70 vypadá tak dobře. (27.04.2020)

Nebýt dramatického závěru, potvrdil by se mi stereotyp, že Němci nemají smysl pro humor. Divadelní předloha je znát, styl humoru by na jevišti fungoval líp. První půlku na mě totiž nefungoval vůbec - dlouhé rozebírání (ne)vhodnosti jména Adolf pro novorozence bylo únavné a vtipy hrozně umělé. Naštěstí u toho tvůrci nezůstanou - jak začíná situace eskalovat a členové rodiny na sebe začnou vytahovat kdejakou špínu to je konečně zajímavé a dokonce místy opravdu witzig a humorvoll. Pocit povrchnosti ve mně ale zůstal i po melancholickém konci - i kvůli schematickým a až moc stereotypním postavám ("pseudointelektuální" profesor literatury, vyčerpaná manželka, hloupý zbohatlík, zženštilý muzikant...) a taky nepříjemné ideologické rovině filmu - ne že bych měl něco proti kritice Trumpa nebo AfD (spíš naopak!), ale takhle explicitní "agitka" neuměle našroubovaná do komedie na mě působí spíš trapně a nepříjemně. PS: Aniž bych o tom dopředu věděl, šlo o úvodní film festivalu Das FilmFest, po kterém následoval štědrý bufet. Večeře a víno v rámci lístku do kina přišla pro chudého studenta vhod, přidávám hvězdičku. Z vod průměrnosti to filmu bohužel nepomohlo. (17.10.2019)

"Der Vorname" je skutočne ukážkou toho, ako sa robia dobré komédie. Má to jednoduchú premisu, vie to podať svoj príbeh a je to vtipné. Asi 2 roky dozadu som toto videl však spracované v divadle (hra sa volá "Meno") so Zuzanou Mauréry Adym Hajdu a Rišom Stanke. Vtedy sme sa s manželkou poriadne nasmiali. Tentokrát ten humor akosi až tak výrazne nezapracoval. Nie ale preto, že by to bolo spracované zle. Ale ako sa hovorí - opakovaný vtip už nebýva vtipný. A v tomto prípade to platí rovnako. Stále som sa na jednotlivé scénky tešil, no už som vedel kam to bude smerovať a neprinieslo to moc nového. V tomto smere to teda pár bodov u mňa nemôže získať. Ak ste divadelnú hru nevideli, tak si to pozrite a zabavte sa. Stojí to za to. Okrem toho to ale aj veľmi pekne ukáže fakt, že všetci máme nejaké tajomstvá, alebo si myslíme určité veci, ktoré nie sú príjemné, keď sa ich dozvedia osoby, ktorých sa týkajú. A ľudia sa dozvedia veci, ktoré by sa asi ani reálne dozvedieť nechceli. Ale karty sú už na stole. Za pozornosť určite stojí. Ako som povedal, keby som to už nevidel v minulosti spracované inak, tak by som to ohodnotil pozitívnejšie. Takto sa to musí vyrovnať s ratingom, ktorý tu dávam. "Hodnotenie: B+ (13.04.2019)