22. července

Greengrassovo civilní pojetí teroristického útoku a událostí po něm následujících slouží skrytému poselství o strachu z toho co se stalo ze světem. Spíše než na Breivika se soustředí na doslova rozstříleného chlapce Viljara, jeho postupnou rekonvalescenci a návrat k životu. Konfrontace v soudní síni je silná bez zbytečného ideologického přikrášlování. Přesné herecké výkony, silné vedlejší scény (operace mozku, nasazování oční protézy nebo finální rozloučení s právníkem) a snaha o co nejpřesnější zachycení reality jsou hlavními klady celého snímku. Na druhou stranu pro tvůrčí snahu dat všem dostatek prostoru postrádá určitou komplexitu. Nebýt přemrštěné stopáže bylo by to na plný počet. (22.10.2018)

Oproti nedávnému Utøya, 22. července, který zpracovával pouze jednu konkrétní část známé tragédie, Greengrass na to jde jinak a celý příběh zpracovává komplexněji a samotný masakr na ostrově, zde trvá asi 10 minut. Přestože má Greengrass pořád řemeslo v ruce, v tomto případě už nedokáže diváka natolik vtáhnout do děje, jako tomu bylo v jeho předešlých filmech. Pořád je zde ale celá řada silných momentů (závěr u soudu) a herecky film také šlape, což zachraňuje celou řadu hluchých míst, které zde bohužel jsou. (16.01.2019)

Zatímco norská verze nabízí emocemi nabitý zážitek, limitovaný pouze na teror na ostrově, Greengrass se vrací k žánru, který mu velmi jde a podává jeden z nejkomplexnějších filmů vyprávěný z pohledu obětí, vraha, rodičů, policie i právníka. Vážně bych se bál, že dojde k velkému tříštění, ale tahle skládačka lidských osudů drží dohromady perfektně. Za sebe mi přišla poměrně osekaná sekvence z Utoyi, které by prospělo věnovat větší stopáž pro větší efekt na diváka. (11.10.2018)

S prehľadom najlepší Netflix, ale má to veľké medzery. Väčšinou plynúce z toho, že to nie je záležitosť pre kiná. Greengrass je však stále frajer aj v utlmenej podobe. Prvá hodina je síce tradične obrovský nápor na emócie, ale potom sa film ukľudní a nechá aj vydýchnuť. Aj napriek tomu je tá téma tak silná, že pozornosť bez problémov udrží až do konca. Silná a dôležitá výpoveď nielen o jednom incidente, ale aj o ľuďoch a celom Nórsku. Dúfajme, že sa niečoho podobného nedočkáme aj u nás. Ako TV film za 9/10 (15.10.2018)

Paul Greengrass natočil na motivy jednoho z nejkrvavějších útoků poslední doby docela překvapivě odosobněný film, který se sice snaží pojmout celou problematiku trochu obsáhleji, díky velkému důrazu na soudní proces a nedostatečnému rozvíjení událostí předcházejících útoku a útoku samotného, trpí nejenom film na nedostatečnou atmosféru a absenci nějaké větší emocionální investice ze strany diváka. Připočtěte si k tomu trochu delší stopáž a máte film, který za hranicemi strohého předávání informací a předžvýkávání některých motivací moc víc nepředvede. (17.10.2018)