Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími.  Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (72)

S_M_Lomoz 

všetky recenzie používateľa

Překrucování a zkreslování dějin. Názorná učebnicová ukázka toho, jak vtlačit lidem do hlavy, že něco, co se stalo, se vlastně stalo poněkud jinak a hlavně z jiného důvodu. Patrně z toho důvodu, že scénář napsali mj. Eduard Fiker a Martin Frič, není tenhle film nejhorší z možných, ale o maličko míň špatný. Hodná Antonie Hegerlíková a zlá Vlasta Chramostová pálící po sobě nemilosrdně ze samopalu, to je zážitek. SE SOVĚTSKOU ARMÁDOU PROTI TĚM, KTEŘÍ BY JE (Banderovce, pozn. SML) SEM CHTĚLI ZAVÉST! ()

drankeryth 

všetky recenzie používateľa

Povojnovy film, ktory ma zo zaciatku dost nudil, ale pri prvej mensej prestrelke ma to ako tak zacalo aj bavit. Toto je prvy film, ktory som videl na temu o potulnych banditoch Banderovcov. Neviem, mozno je takych filmov viacej, ale ja poznam len tento co sa zaobera o povojnovych vytrznostiach a vrazdach od debilkov Banderovcov. Najlepsia cast filmu prisla az prichodom branenia toho domu uprostred nicoho. Dalo sa na to pozerat, ale mohli to aj urobit lepsie a nie sa vacsinou zaoberat vojakmi v dome ako strielaju von cez okna. Bola to dost casto zla kamera, ako brala bojove sceny z nie dobreho uhla pohladu. Ta sedlana z toho domu nemala chybu, ked sa nasrala a chytila sovietsky samopal do ruk a pomahala svojou strelbou na branenie svojho domu pred Banderovcami. Nikoho netrafila, ale hlavne ze sa zucastnila a pomohla tak vojakom:) Ani ten suboj na otvorenom priestranstve nebol najhorsi, ale tie vybuchy granatov boli trapne. Vyzerali, akoby tam niekto hadzal petardy kupene od cinskych spoluobcanov:) Najviac ma pobavila jedna hlaska od jedneho vojaka na konci filmu. Obsahom dala tusit, ze sovietsky vojaci su najlepsi a bez nich sme v riti:) ()

Reklama

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Mno ač už to působí v dnešní době hodně naivně a propagandisticky trochu pošramoceně, tak tomu nikdo nevezme, že se jedná o jeden z prvních pokusů o akční film (tehdy se říkalo dobrodružný) samozřejmě, že vzhledem k době vzniku tam bylo potřeba nacpat pár rudých idejí, ale to nijak nesnižuje fakt, že Banderovci byli špína vnikající k nám už v době míru a bezostyšně vraždící naše obyvatelstvo. Pravda akce občas působí trochu zmateně a po technické stránce to není žádná bomba, ale za krásný prostředí se dá hodně odpustit.50% ()

Kovaja 

všetky recenzie používateľa

At už je to s politikou jak chce ale musí se nechat tomuto filmu že je prostě na co se koukat!!!!!spousta lidí tenhle film hodnotí odpadem a to jen kvuli politice ale už si nevšimne celkem dobrych hereckých výkonů našich herců ať už Sovák,Mareš.Mám moc rád válečné filmy a hlavně ty naše a ktomu ještě se tenhle odehrává v krásné horské přírodě. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Pepa Gébls čumí, jak to Češi umí! A že by herr šéfpropagandista valil očka. Banderovci za podpory západních imperialistů, církve a domácích nepřátel lidově demokratickýho zřízení prchají na Západ, kde vstoupí do nových fašistických jednotek, co chtěj zničit socialistický ráj. Už tomu se musí člověk smát, ale dobře. Doba si to žádala. Jenže ono jde o to jakým způsobem se banda ukrajinských nacionalistů chce na Západ dostat. Čekali by jste skrývání v lese, noční pochody a výběr odlehlých usedlostí pro získání proviantu. Kdepák. Jen ať každej ví, že jsme tady. Vypalování vesnic, střelba po všem co se hýbe a veselé slunečné procházky, aby si mužstvo mohlo prohlídnout krásnou přírodu. Není divu, že mají za chvilku v patách SNB a armádu a dělníci už se taky nechali slyšet, že nehodlají jen tak přihlížet. A tak se strhne spousta bizarních honiček, neskutečných stříleček a heroických výkonů čs. příslušníků v čele s neprůstřelnym Sovákem - jak říkal Brukner ve Vesničce na incident s Drápalíkem: "Aspoň je vidět, jak máme zocelený lidi.". Všechno končí pochopitelně tak jak má s neskutečnou větou na konci. Za padouchy 15% ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (3)

  • Stejnojmenný román Eduarda Fikera poprvé vychází souběžně s premiérou filmu v roce 1952. (NinadeL)
  • Natáčanie prebiehalo v Malej Fatre vo Vrátnej doline. Často vidno v pozadí Veľký a Malý Rozsutec. (Milan.Tobik)

Reklama

Reklama