Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jde o vůbec první film, vypořádávající se s následky na těch, kteří přežili koncentrační tábory nacistického Německa. Sol Nazerman, prodavač v zastavárně, a přeživší z koncentračního tábora se vyrovnává s hrozným vnitřním konfliktem. Zcela pohlcen newyorkským ghettem, trpí Sol ve vracejících se vzpomínkách. Ve vzpomínkách srovnává chování lidí v koncentráku s chováním sousedů v ghettu. Ačkoliv jsou vzpomínky v některých bodech nepřesné, jejich pointa je zachycena výtečně. Vše vyúsťuje v niterný konflikt - podlehnout stejným bezprávím, jaké již jednou se svou rodinou přetrpěl, nebo vzepřít se bezpráví. (Fary)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (40)

misterz 

všetky recenzie používateľa

Film s veľkou výpovednou hodnotou. Prostredníctvom neho S. Lumet príhodne poukázal na skutočnosť, že podstata človeka sa časom nemení a že forma nadvlády človeka nad človekom môže mať veľa podôb. Tak ako prežiť v takomto svete? Stačí sa len emočne a pocitovo obrniť a byť navonok ku svetu chladný a vypočítavý, pričom ako jediný životný cieľ mať peniaze? Na tieto a ešte ďalšie otázky ponúka snímok veľmi racionálne odpovede, môžem len odporučiť. 80/100 ()

Aleee89 

všetky recenzie používateľa

Opět jeden z filmů, ke kterému bych se asi nedostala, nebýt jeho povinného zhlédnutí do semináře ve škole. A soudě podle mála informací o něm i podle mála názorů či hodnocení, film to není moc známý. Dívá se na téma holocaustu zase trochu jinak než snímky, které jsem doposud viděla. Sleduje spíše psychologickou stránku hlavní postavy, která přežila koncentrační tábor, a to velice s citem a umně. Paralely v běžném životě se vzpomínkami na dávné hrůzy, to vše děláno stylem krátkých prostřihů, se povedly a navozují patřičnou psychedelickou atmosféru. Výkon Roda Steigera také stojí zato, ale ve výsledku byl film rozvláčnělý bez nějaké zásadní dějové linky a spíše nudil, takže i přes silné a slibné téma toho pro mě ze svých útrob moc nevykřesal. ()

Reklama

zette 

všetky recenzie používateľa

Vyborna rezie Lumeta a Kaufmanova kamera dela z filmu nezapomenutelny zazitek. Zajimave prostredi zastavarny se spoustou zvlastnich postavicek. V cele s prodavacem Sol Nazermanem, ktery si sve vzpominky z valky bere za velkou louzi. Skvele zpracovane myslenky a vzpominky, ktere se hlavni postave neustale prolinaji s pritomnosti. Skoda nekterych pasazi, ktere tam byly bud zbytecne nebo se mohly udelat trochu jinak. Celkove temer za plny pocet. Ma to atmosferu. ()

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Neznámý a přitom velmi zásadní snímek. Strýčkovo závěrečné prozření je více než výmluvné. Není kam utéct. Je to v lidech, kteří jsou stále zde. Praktiky jsou sice jiné, ovšem podstata zůstává stejná. Forma nadvlády člověka nad člověkem může mít spoustu podob. Obraný cynismus a odevzdanost vůči všemu, co se kolem něj děje, je pouze dočasná a slabá obrana, končící bezmocným strachem. On se nezalekne. Čeho také? Takové zlo, které zažil, nemůže hned tak něco překonat. Chová se ke světu tak, jak si zaslouží. Své hodnoty záměrně směřuje jen na obchodní praktiky svého národa, a to na ty nejsobečtější. Je však v něm také veliké dobro, které ovšem musí sám nalézt. Otázkou zůstává, jestli se svět skutečně změnil. Ne svět, ale lidé. Při odpovědi na tuto otázku, zbývá občas jen bolestné sebe očištění. Velmi věrohodná sonda do Harlemu šedesátých let s klasickou hereckou přirozeností doby a chvílemi až nepříjemně reálnými vzpomínkami, jenž z mysli jen tak nezmizí. Výtečná režie a Rod Steiger rozehrávají perfektně plynoucí psychologickou hru s klasickou otázkou. Být či nebýt? ()

/Pablo 

všetky recenzie používateľa

Přehazovačka na hlavě, zdánlivě nepochopitelné odměřené chování, německý přízvuk, prostě excelentní výkon Roda Steigera! Velmi věrohodně na mě působily paralely propojující přítomnost s minulostí. Skrze kratičké střihy se postupně v Nazermanově mysli aktivují vzpomínky, jež se proměňují v emotivně vypjaté flashbacky. Depka jak má být podtržená perfektní hudbou Quincyho Jonese. Nezapomenutelná podívaná. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (6)

  • Pozdější hvězda Morgan Freeman se ve filmu objeví jako komparsista. Jeho role muže na ulici byla jeho prvním setkáním s kamerou. (Kulmon)
  • Místo krve se ve filmu objevuje čokoládový sirup. (Kulmon)
  • Sidney Lumet v tomto filmu prolomil neblaze proslulý Haysův kodex z roku 1934, který vyhnal odvážnější scény z amerických filmů. Lumet si dovolil ukázat na plátně ženu svlečenou do půl těla a americká filmová cenzura tehdy rozhodla, že "scéna je pro film důležitá", a proto může na plátně zůstat. (Kroup4)

Reklama

Reklama