Maják

Maják je snímek, kde atmosféra je vším a příběh ničím. Po zajímavé a úspěšné Čarodějnici dostal Eggers volnou ruku a využil toho po svém. Dělá dlouhý nos na popkornové publikum s jeho představami o hororu plném lekaček a bubáků. Eggers je snad jediný režisér, který nejen o Lovecraftovi slyšel a něco si od něj přečetl, ale který o jeho práci zároveň přemýšlel a jeho teoretickými východisky se inspiroval. Už Sartre věděl, že peklo nejsou čerti, ale druzí lidé. Strčte dva ultimátní sociopaty na opuštěný ostrůvek, jednomu svěřte iluzi moci, druhého vystavte ponížení a výsledek se brzy dostaví. Neexistuje nic, jen samota a nuda okořeněné vzpomínkami na zvuk drtících se lidských kostí a na ztroskotané partnerské vztahy. Sexuální frustrace, zahořklost a stoupající hladina nenávisti, podepřená destilátem v krvi. Běsnění vodního živlu jitří fantazii, stejně jako pověrečné námořnické zkazky. Eggers působivě pracuje s mytologickými odkazy, s obrazem i zvukem a mazaně se vyhýbá doslovnosti. Chytrému napověz... Oba herci se mu odměňují skvělým živočišným herectvím, jaké se hned tak nevidí. Sečteno dohromady, Maják představuje jeden z nejpůsobivějších hororových snímků, jaké jsem měl možnost vidět. Celkový dojem: 95 %. (15.02.2022)

Neviem čo reálne povedať, ale asi som čakal niečo silnejšie. "The Lighthouse" rozhodne nie je zlý film. To by som klamal. Myslím si, že je fascinujúci, je silný, má v sebe dobrú atmosféru, zvuková stránka fenomenálna, a ten čiernobiely vizuál tomu asi ešte aj pridáva. Plus aj rozlíšenie 4:3 má niečo do seba. Pôsobí to ako starý film, hoci to vyšlo tento rok. Je to podobná depresia ako bolo aj "The Witch", no myslím si, že "The Witch" bolo o niečo silnejšie. Najmä už len z toho titulu, že tam pôsobila ťažká doba a silná depresia na celú rodinu a cítili sme tam medzi nimi to puto. Tu máme dvoch pracovníkov majáku na ostrove. A možno tá ponorka je silnejšia, no nemyslím si, že emocionálne je to tak silné. Robert Pattinson je miestami počas filmu skutočne desivý. Je vidno, že jeho myseľ prepadáva postupne do veľkého šialenstvá a nedá sa to zastaviť. A je to len horšie a horšie. Je tu veľké množstvo dialógov a niektoré ma fascinujú, iné zase nie. Pôsobí to veľmi artovo. A nechápte ma zle. "The Witch" bolo tiež artové, ale naratív pôsobil jednoznačnejšie a dalo sa to jednoduchšie sledovať. Lebo sledovať túto dvojicu mi už občas liezlo trochu na nervy. Prečo? Pretože som mal pocit, že aj keď atmosféra stúpa a dejú sa stále hrozivejšie veci, čakal som už len na to, kedy film skončí a dostaneme sa z tohto ostrova. Na jednej strane je super, že som sa skrz film dostal priamo medzi nich. No na druhú stranu som chcel odtiaľ už von. A nie pre tie správne dôvody. Niektoré scénky na mňa pôsobia, že tomu moc nepridávajú. Ako napríklad aj morská víla. Jediné čo mi tam skutočne dáva nejaký význam je zabitie čajky. Je to silné, má to skvelé momentky a je to skutočne poriadna psychologická tortúra pre našich dvoch hrdinov. No napriek tomu, že som film videl rád, chcel som, aby skončil minimálne o 20 minút skôr. Ale platí, že pre všetkých fanúšikov depresívnych a klaustrofobických filmov toto vysoko odporúčam vidieť. Myslím, že to zožerú zaživa. Hodnotenie: B+ (22.12.2019)

Seňor Eggers si po "The Witch" zrejme myslel, že je veľký umelec a rozhodol sa utopiť vo vodách okolo majáku, tak ako asi aj nadšení diváci, ktorý zhliadli túto pseudo-artovú trápnosť v kine. Uznávam, že zvukovo je to pôsobivé a atmosférické, ale osobne ma v tom nič iné nezaujalo. Vizuál nechytil, herecké výkony otravné (len som čakal, či si nakoniec aj zatrtkajú), dej vlastne žiadny... Nejaký rok starý, majákovo spriaznený "The Vanishing" s Gerardom Butlerom tiež nebol nejaký zázrak, ale oproti tomuto to bola pecka. Ledva za dva. (20.12.2019)

Eggers má evidentně brutální vize a na rozdíl třeba od Astera a jeho Midsommaru se mu je daří naplnit tak, abych ke konci filmu neuvízl někde na půli cesty mezi transem a zklamáním. Jsem plný. Klaustrofobní, mytologické peklo, které je stejně tak opojné jako zábavné. A Dafoeho věta „Člověk, který nepije, ať raději dobrý důvod k tomu má“ je moje nová oblíbená hláška. (04.01.2020)

Velmi zábavná ujetost, kde na mně v první řadě fungoval neotřelý vizuál (neotřelý tím, že kopíruje postupy a techniky, které filmaři opustili už před desítkami let) a v řadě druhé je fenomenální opora v perfektní herce, na kterých tenhle film stojí a padá. Místy je to dílo šílené (skoro jako kdyby se ze Švankmajera stal sexuální zvrhlík), evidentně v některých věcech inspirované lovecraftem (ovšem ne v postavách, ty v jeho povídkách šílí až na samém konci příběhu, zde šílí postupně a vzestupně). Zkrátka moc povedená jednohubka i díky nepřepalení stopážii (dovedu si představit, že jiná tvůrci by z toho vykřesali existenciální filosofování na dvě a půl hodiny). (11.05.2020)