A.I.C.O. -Incarnation-

A.I.C.O. -Incarnation- (2018) 

Umělá inteligence a umělý život, jaká to zajímavá témata, když se s nimi umí dobře pracovat, to pak vznikají různá zajímavá veledíla a to už od dob Karla Čapka a jeho R.U.R. V posledních dnech mohla některé z vás uchvátit třeba i hra pro PS4 s názvem Detroit: Become Human, kde se s tématem toho, co znamená "být živý" v podání umělé inteligence, také skvěle pracuje... No a jak dopadá dle mého tohle dílo od Netflixu a studia Bones, které si s tématem umělého života pohrává také tak nějak po svém? Za mě je to po všech stránkách lehce nadprůměrný seriál, animace je slušná, hudba je příjemná, ať již openning nebo ending, charaktery jsou - no dobře, z charakterů kromě ústřední dvojice jen málokdo vyčnívá a většinou jde jen o zapomenutelné postavy, jejichž jména zítra ani nebudu znát a skončí v propadlišti dějin nebo možná jen jako ta ukřičená, ten s umělou rukou, holka v kómatu... Ale i tak tam nikdo není vysloveně otravný, hlavní asi záporák má svou naprosto klasickou a klišé motivaci, díky které má být vlastně smutným hrdinou a i když často nic není tak jak se zdá, dá se spousta věcí odvodit a uhodnout. Navíc by mě asi potěšil spíš hořko-sladký konec s nějakým výrazným poselstvím, takhle je to takové slabé, nebo možná nevyužité. A to si přesně myslím nakonec i o celém příběhu, sice je nadprůměrný, je zajímavý, ale ten filozofický a příběhový potenciál rozhodně není naplno využitý a člověk tak nemá po dokoukání dojem, že by viděl něco vynikajícího a silného - spíš jen něco docela zajímavého...6,4/10 (02.06.2018)