Maniak

| Netflix | Na tie 4 to stačí. Maniac je totiž originálny svojím pojatím (80. roky zmiešané s blízkou budúcnosťou), nie ale tak originálny príbehom, ktorý je zaujímavý a pokladá otázky, na ktoré sa ale dozvieme pomerne vlažné odpovede, ale vo výsledku mi to vlastne ani tak nevadilo. Emma Stone opäť nesklamala, Jonah Hill prekvapivo veľmi dobrý, herci mali celkom výzvu meniť polohy doslova zo sekundy na sekundu a to je proste fajn. Fukunaga si to pekne všetko zrežíroval a priniesol nekonvenčný komorný patvar, ktorý príjemne odsýpa. Veľmi príjemne a sebavedomo. Viac TU. | Hodnotenie: 7/10 | (26.11.2021)

Seriál na začátku nabírá velmi zajímavou zápletku pohybující se mezi mysteriózním krimi a sci-fi ve stylu osmdesátkového cassette futurismu, na který se dnes už v podstatě zapomnělo. Bohužel ale vše po 4. díle zmizí a ze seriálu se stane obyčejné podprůměrné drama, které jsem dokoukal jen proto, že jsem doma ležel v posteli po vytržené osmičce a na nic jiného se stejně nezmohl. (04.10.2018)

Nevěděl jsem, co přesně očekávat, ale Fukunaga Vás vezme na projížďku jako v True Detective, s kterou nejde přestat. Herecké výkony lepší být nemohly, a je až zvláštní jak vše funguje. Různé příběhové okénka od lemura až k Islandu by v cizím podání působily asi jako bláznovství a smaženice všech druhů hub, ale Maniac přináší sofistikovanou podívanou. Některé charaktery mají podobu jak z ruky Wese Andersona, což někdy dělá realitu víc crazy než A,B,C příběhy. Seriál je celkem jízda, co nemusí pochopit každý, ale scénář přitáhl jak režiséra tak i přední herce do tohohle projektu, takže předčasná kritika je zbytečná. 10 dílů uteče jako voda. (22.09.2018)

Nečekaný multižánrový konstrukt, který umožňuje Fukunagovi procvičit všechny režisérské svaly. Komediální, dramatické i akční. Hill je zprvu trochu křečovitý (to asi ta dieta), ale Stoneová jede na plný plyn. Všechno je krásně vysvětlené, přehledné a na to jak komplexní myšlenky se tu honí i pochopitelné. Skvělá práce, ke které bych si nechal líbit nějaké to rozšíření. (20.10.2020)

skrze alternativní vesmír, v němž je Země, která se podobá té naší, ale není s ní totožná, a skrze fikční bláznivost na způsob videogames a specifickou roztomilost (viz též např. filmy Wese Andersona) autoři chtějí u diváka obejít určité kontrolní mechanismy vedoucí k automatické podezřívavosti, aby s ním rozehráli docela vážné téma s lidským podvědomým, traumatem a vyrovnáním (12.01.2019)