Všetko alebo nič

Opravdový, spíše sociálně popisný než sociálně kritický příběh ze života těch nejobyčejnějších Angličanů dnešních dnů, kteří se musí potýkat s životními překážkami i vlastními zmařenými nadějemi a představami. Vedle mnoha zajímavých vedlejších figurek je nosným prvkem filmu velmi silný příběh rodiny Phila a Penny, jejichž vztah musí projít těžkou zkouškou, aby mohl nabrat druhý dech. Kvalitně natočeno, avšak formální stránka, ač je často víc než pěkná, tvoří jen pozadí ústřednímu příběhu. (30.08.2006)

Příběh se v určitou chvíli přelomí a z vykreslování životního příběhu jednotlivých postav a koplikovanosti vztahů v rámci určitého sociálního prostředí, se snaží stát filozofickým (prozření blba) - zde se mi už mírně přestává libit. Výkony herců jsou tak skvělé, až jsou místy přehnané a vybičované do pitvoření. Nicméně film hodnotím kladně za sondu do určitého sociálního prostředí a vytknutí některých problémů. (18.08.2007)

Krásný film o surové realitě v životě těch nejprostších. Náhled do života několika rodin, vztahů těchto lidí, kteří všichni podprahově touží po tom, co ti druzí mají a přesto nejsou šťastní, ba dokonce je to často příčinou jejich neštěstí. Jejich společný osud, žít takřka v bídě na okraji společnosti, je všechny pojí a zároveň rozděluje. Nejkrutější jsou rozpolcené vztahy v rodině Phila a Penny, ale když společně čelí tváří v tvář vážné situaci, poodhaluje se dosud pod tíhou trápení, starostí a bezmoci skrytá dávná něžnost. Film plný bezmoci, který vypráví především o naději. I v nejbídnější situaci lze totiž najít i štěstí. Vždy existuje úhel pohledu, z kterého se byť i ta nejošklivější věc zdá jako nebetyčně krásná. (11.03.2006)

Další nášup nechutný autenticity, která je přesvědčivější než život sám. Leigh nemilosrdně pitvá své tuctové postavy v tuctových zápletkách a vyžívá se v analýze jejich pocitů, v celé jejich škále, kde najdeme ty základní životní (negativní především)pocity, který každý moc dobře zná, Leigh jen všechny tyto pocity zesiluje na hranici snesitelnosti, takže sledovat jeho filmy je pro diváka pěkná masáž, a Leigh diváka nešetří a pěkně ho v těch nepříjemných situacích vykoupe, Leigh si navíc ve svých filmech vybírá postavy, které jsou naprosto průměrné, obyčejné až primitivní, zde tuto roli hraje tupý přítel těhotné ženské postavy, když člověk sleduje jejich hádky, je mu trapně, že musí sledovat zrovna takové postavy. V Leighově filmovém mikrokosmu ale není místo pro nějaké intelektuály, v tom je dokonalým protikladem Woodyho Allena. Leigh nic nelakuje narůžovo, jako to občas dělává Allen, když už lakuje, tak spíš na černo. (16.07.2011)

Romský hrdina seriálu Most! si v jedné scéně postěžuje, jak si zkazil život vykrádáním aut. Jeho společník ho utne s tím, že je pouhá oběť. Ještě neví, čeho nebo koho, ale ať se nebojí, vždycky se něco najde. Světová kinematografie má tendenci nahlížet na outsidery optikou sympatií a přiřazením do kategorie obětí systému. Mike Leigh se na své postavy dívá bez iluzí a spíš, než aby za něco bojoval nebo proti něčemu protestoval, ukazuje poněkud nihilistický obrázek lidí nižší třídy, kteří se potácejí od jedné krize ke druhé a nejsou schopni překonat limity dané vlastní pasivitou a nekázní. Pohybují se v kruhu a ani u mladé generace divák nenalézá důvod k optimismu. Jako sociální výpověď je to silné a pravdivé, tomuhle pohledu na britské white trash věřím. Snad jen mám občas pocit, že Leigh moc tlačí na pilu a svého Phila staví do postavení jednorozměrného mouly. Takhle se nechová nerozhodný muž, ale vůl. Jinak nemám proti obsazení výhrady, zúčastnění herci zaslouží palec nahoru. Celkový dojem: 75 %. (22.12.2019)