Frau im Mond
Woman in the Moon
Réžia:
Fritz LangHudba:
Willy Schmidt-GentnerHrajú:
Willy Fritsch, Gerda Maurus, Gustav von Wangenheim, Fritz Rasp, Karl Platen, Margarete Kupfer, Gerhard Dammann, Gustl Gstettenbaur, Tilla Durieux (viac)Obsahy(1)
Profesor Manfeldt vědecky dokázal, že je možné dostat se na Měsíc, na kterém jsou ohromné zásoby zlata. Inženýr Helius (Willy Fritsch), který jediný souhlasí s jeho hypotézou, začne pracovat na projektu cesty spolu s přítelem Windeggerem (Gustav von Wangenheim) a mladou astronautkou Frídou (Gerda Maurus). (Hans.)
Recenzie (28)
Literární předloha vyšla v překladu Quida Paličky v češtině: Thea z Harbou. Paní na Měsíci. Praha : Sfinx, Bohumil Janda, 1930. ()
Jo tak takhle si to představovali před 90 léty, zdařilý archivní snímek doby, kdy věda ještě byla mladá a roztomilá ... pěkně zpracované, zdařilé triky, založené na realitě a tehdejších vědeckých poznatcích, jinak ta délka filmu je asi jediné, co mi nevyhovovalo. Film jsem musel rozkouskovat na několik částí. A dobrý konec? Jak se to vezme ... :D Za shlédnutí to stálo. ()
Docela propracované ve všech směrech. Dobrý hlavní záporák "Radek Áda Holub". ()
Na svou dobu vynikající dílo. Jen ta délka... S časově náročnými filmy problém nemám, stopáž ale musí mít své opodstatnění. Tady by místo 156 minut bohatě stačilo přibližně 100 a filmu by to nijak neuškodilo. Doporučuji, pokud je k sehnání, 91minutovou verzi z roku 1970. ()
To byl děs, než se to dostalo k jádru pudla. Tolik zbytečných canců bylo fakt na oprať. Ale vydržel jsem. I tu hnusnou babu. Ale zase bylo důležité vědět že to baba je, protože když se potom navlékla do mužských svršků, nikdo by to nepoznal. No, po krátkém úvodu, trvajícím jen hodinu a čtvrt se konečně dostaneme k raketě samotné a pak i k jejímu startu. Po devadesáti minutách filmu. Pak to konečně začíná být klasické sci-fi se vším všudy, tedy s přihlédnutím k době vzniku. Bohužel i zde už tehdy autoři neodpustili nablblé love story, a když do toho ještě přimíchali to děcko, měl jsem po chuti definitivně. Prodlužování v závěru s taháním sirek na třikrát tomu dalo korunu. Nuže, jak to celé nakonec ohodnotit? Dávám dvacet za efekty na svou dobu jistě neobvyklé. Za ten čajíček kolem by si autor založil spíše nakopat někam. ()
Pěkné sci-fi o mladém vědci, kterého vydírá skupina záporáků, jenž chtějí taky letět na Měsíc, aby ověřili, že je tam zlato. Po velkém naléhání nakonec souhlasí, že hlavního záporáka, co opravdu vypadá jako Hitler, vezme spolu se svým nejlepším přítelem a jeho snoubenkou na Měsíc. Má to hodně blízko k šestákovým příběhům Nicka Cartera, které čte malý kurýr, tedy chvilku je akce, fantastické odhalení, zachraňování, odlet a přistání už dávají více prostoru představám techniky a řešení problémů s fyzikálními zákony. Osvěžující je vidět snímek krátce před nebo po Špionech (1928). Je tu téměř identické obsazení. ()
Tento film není dobrý. Velmi mě to mrzí, ale není. Je to až příliš dlouhá očividná alegorie s důrazem na efekty. (Za ty dávám ty dvě hvězdy) ()
většina filmu poměrně nezáživná, ale jak se objeví odpaliště a raketa, tak to začne bejt vzrušující, ale záhy nadšení zase opadne, parádní styl - kulisy, řekl bych, že řada věcí je pořád dosti stylizovaná a vědci z té doby by si to jistě představovali trošku jinak, žádné provazové žebříky a vsadil bych se, že by určitě doporučili skafandry od samého začátku, raketa vyletí z vody :), to jsem moc nepochopil, pokud to měl být efekt, nevím, jistě nebyl problém udělat trochu páry, plyn, výbuch, však rakety se testovali již nějakej ten pátek a......stav beztíže řeší magnetickejma botama a všudypřítomnejma úchytama....na konci procházka po Měsíci, stejná gravitace jako na Zemi a co je horší - dýchatelná atmosféra, to vědci museli dávno vědět, že tam rozhodně žádná není, však to taky bylo ze Země vidět (navíc tam není žádná zeleň, která by ten kyslík produkovala :), a gravitace, to jim také muselo dojít, že vzhledem k velikosti Měsíce bude menší, ale co se zlata týče, kdoví....třeba tam je, ale co s ním, ví se spíš o héliu a to by k něčemu jistě bylo.....skafandr jak pro potápěče, myslím, že dobové ilustrace byly kreativnější a objevovali se tam už ty skleněné koule...ale je to vtipné, jak má sebou ty sirky :) :) a zkouší, jestli hoří...navíc tenhle koncept se objevuje v řadu moderních scifi filmů, např. o Marsu a tak............jinak se posádky týče, to je docela vtipné, problém, kterým trpí většina scifi dosud, teda diváci tim určitě netrpí, ale tak starej John Glenn si zaletěl, ale víte co, ti vědci, co se pak stanou akčními hrdiny...no, ale je třeba docenit, že let na oběžnou dráhu je tak dramatický, pro astronauty - neastronauty nepříjemný, což je autentické, jen by se mělo všechno ještě pořádně klepat, problém je taky, že kabina je příliš prostorná, raketa má takový tvar jak to bylo ve scifi ilustracích obvyklé, je příliš nízká a tlustá, když letí, neletí kolmu vzhůru, ale rovnou..........jinak je to kůl, ikdžy sem měl pocit, jakoby tam chvílema tak jakoby hajlovali :) :), tak to byla asi nějaká Langova provokace (nebo další vize), přecijen náckové v roce 29 už byli docela rozlezlí...A kdžy to později zakázali - možná je iritovalo, že to mávání hajlování jen připomíná......takže to působí jako pokus o zesměšnění, možná se mi to ale jenom zdálo a plácám....jo a krajina na Měsíci, ty hory, skaliska, trošku přehnané, Měsíc je hlavně o kráterech, trošku odkaz asi na Méliése...no...a jsou tam vidět hvězdičky, což na těch fotkách od Armstronga nejsou :( ()