Po čom muži túžia

Tak jo, jdeme na to!! Podle názvu jsem očekávala vykradený scénář od Po čem ženy touží (což se potvrdilo). K podobným filmům jsem velmi skeptická a jsem moc ráda, že se to v tomto případě nepotvrdilo. Může za to Anička Polívková, která je z jedna mála komediálních hereček a ustála chlapskou figuru na jedničku. I návrat do "normálu" proběhl s přirozenou elegancí. Za normálních okolností bych dala slušnou trojku, ale v tomto případě tak trochu dorovnávám zbytečně nízké hodnocení jiných uživatelů. Nejde o film století, ale také to není žádný propadák. (03.10.2019)

Jedna z dalších totálně nenáročných českých výplachových komedií. V tomto specifickém subžánru je určitě s čím porovnávat a musím dodat, že se tenhle film rozhodopádně řadí mezi ty lepší. Samozřejmě, že většina vtipů uhodí na první signální a product placement tu je již tradičně do očí bijící, ale bavil jsem se a občas se i zasmál, jen ten Langmajer tu mohl být více. Cílovka je tedy přesně daná, ten zbytek si raději může pustit “Po čem touží ženy” s Melem Gibsonem. (01.04.2019)

Byť novodobé české komedie zpravidla za moc nestojí a na nějakou opravdu dobrou člověk narazí, když se tou záplavou prohrabuje vidlemi (přesto takové najdeme a díky za ně!), tak tento spíše průměrnější počin pobavit dokáže. Námět není originální, vtipy nejsou inovativní, vše je tak nějak předvídatelné, ale jako celek to funguje. Langmajer to uhrál skvěle, Polívková jakbysmet. (25.10.2020)

Nepříjemný, hysterický, bulvár prvního kalibru už i ve filmu, šovinistický, přehraný a přehnaný, uhádaný - za celou dobu tam normálně nepromluvěj, negativní, samý nadávky, povrchní, tupý, blbý, ubohý, tohle fakt není komedie, přátelé! Nezasmála jsem se ani jednou, je to spíše k pláči! Jen potvrzuje, kam český film spěje, bohužel.....scénáristická krize se prohlubuje..... A to jsem si myslela, že nejhlubšího dna jsme se již dotkli s Věčně tvá nevěrná, tak pravděpodobně ještě ne... Svou hrubostí, hulvátskostí a nelidskostí mi připomíná odpadovou Slíbenou princeznu.... Ale vlastně dobře, toto je pouze vrchol ledovce, který ukazuje stav společnosti a filmu především. (19.02.2019)

Mnohokrát viděné jak muž se “ vcítí do myšlení žen. Vidíme milostnou linku z pracoviště, pánské trampoty s punčochami a lodičkami a mnoho vět product placementu: „Roztrhl jste mi šaty od Bandiho.“. Děj je nulový. Chybí jediný nápad, který by příběh rozvinul nečekaným směrem. Místo celku snímek spoléhá na jednotlivosti, na pár hezkých slovních vtipů – Udělám ti ze života Ugandu – a na několik již mnohokrát viděných, nicméně stále vděčných situací. Všichni jsou zde hezcí, styloví a výkonní ve vyleštěném světě. Samé otravné stereotypy pohlaví. Vidíme hned v úvodu zesměšnění celých zástupů žen, jedné ve dveřích výtahu rozepnout knoflík na výstřihu, aby více lahodila mužskému oku. Část kina se směje, část zvrací. Celkově velmi řídký materiál. Největší potíží snímku, který sice sem tam umí načasovat fór a předstírá, že nestraní ani mužům, ani ženám, je právě jeho vykreslení obou pohlaví. Tady Po čem muži touží pokračuje v tradici současné české kinematografie typu Teorie tygra, v níž se soužití muže a ženy vykresluje jako bitevní pole, v němž se obě strany naučily vytvořit přechodný, vratký stav smíru. (20.02.2019)