Bratia Bluesovci

Napriek kultovému statusu v USA sa jedná možno aj o nedocenenú klasiku. Asi žiadny iný film nespája svojím štýlom, obsahom a atmosférou 70-te a 80-te roky v americkej kinematografii. V 70-tych rokoch dominoval Nový Hollywood, experimenty, post-vietnamská depresia, skrátka veci, ktoré boli nejakým spôsobom "ťažké" alebo smutnejšie a umelecky ambicióznejšie - Apokalypsa, Taxikár, Krstný otec, Všetci prezidentovi muži, Rocky, Lovec jeleňov, Francúzska spojka, Vyháňač diabla, Činska štvrť, atď. V 80-tych rokoch naopak po úplnom komerčnom prepade Nebeskej brány v r. 1980 štúdiá experimentom, depresii a voľnej ruke umelcom zamávali a preorientovali sa na prístupnejšiu zábavu, odľahčený štýl, viac svetla, viac farieb, viac romantiky a energie po tej dekáde zmaru - E. T. Mimozemšťan, Návrat do budúcnosti, Spomienky na Afriku, Rain Man, Top Gun, Indiana Jones, Bláznivá strela, Ghostbusters, a pod. Nájdu sa v každej dekáde aj opačné príklady, ale celkový štýl či atmosféra vo filmoch prevažne zodpovedala tomuto rozdeleniu. Blues Brothers oba tieto štýly spájajú. Na jednej strane je film umelecky na pomerne vysokej úrovni (kamera, nasvietenie, hudobné čísla, kostýmy, koncept o dvoch bratoch v tmavých oblekoch s permanentne nasadenými okuliarmi) a nemá atmosféru len obyčajnej bláznivej komédie. Na druhú stranu sa jedná zjavne o zábavu, ktorá sa svojím obsahom nesnaží komunikovať nejaké ťažké pravdy o živote, získava si publikum aj známymi tvárami v malých úlohách a všeobecne chce baviť. Možno sa dá povedať, že forma a umeleckejšie uchopenie zodpovedá 70-tym rokom a obsah už rokom 80-tym. Film začína tým, že Jake (John Belushi) opúšťa väzenie, vracia sa do života a s bratom dávajú dokopy starú kapelu s cieľom, aby pomohli sirotincu, v ktorom vyrastali. Na začiatku je to obsahovo vlastne depresia a snaha vykúpiť vlastné hriechy niečím dobrým a na konci už sú zlé časy zažehnané. Tak ako Jake odchádza na začiatku z depresívneho väzenia, týmto filmom symbolicky opúšťa americká kinematografia depresívnejšie 70-te roky. Potom nasleduje divoká jazda plná zábavy s občasnou vážnosťou (80-te roky) a na konci sa zistí, že každá sranda niečo stojí a že tá nespútaná bžunda raz skončiť musí, ale to automaticky napriek tomu že životné problémy človeka skôr či neskôr dobehnú neznamená návrat k depresii (k 70-tym rokom), ale pokračovanie iným smerom (možno 90-te roky?). Pochybujem, že toto celé bol niekoho úmysel, ale podľa mňa neexistuje film, ktorý by formou a obsahom lepšie vystihoval akési oporné body, na ktorých bola kinematografia USA v 70-tyh a 80-tych rokoch postavená. A ono je to ešte k tomu aj sranda, kvalitne spravená (naháňačky), s nápaditými hudobnými výstupmi, dobrými hercami a vôbec podarená. Pre Aykroyda aj Belushiho asi umelecký, i keď nie komerčný, vrchol. (25.08.2021)

Tak taký nářez jsem rozhodně nečekal. Blues Brothers je naprosto skvělá absurdní komedie, jakých je skutečně málo. Zatímco začátek mě moc nenadchl, postupem času jsem se čím dál tím víc bavil a pochopitelně se mi to i čím dál tím víc líbilo. Trochu mě děsila ta délka, ale nakonec jsem se nemusel ničeho obávat, snad jen to finále je zbytečně vleklé, ale jinak nemám co vyčítat, bavil jsem se skvěle a tak, jak už dlouho u filmu ne. Má to mnoho skvělých nápadů (nacisti), geniálních scén (country klub, vystoupení v Illinois), úžasnou hudbu, zábavné postavy, dobře se na to dívá... I po filmařské stránce je to slušně odvedená práce, takže fakt nemám moc co vyčítat. A rozhodně bych netvrdil, že je to dějově o ničem, protože o něčem to je a posouvá se to z bodu A do bodu B - a to některé filmy vůbec nemají. Blues Brothers jsem si fakt užil tolik, jako už dlouho žádný film. Btw, trochu mi to připomnělo Leningradské Kovboje, ale v takovém hodně americkém a extrovertním podání. 5* (13.11.2020)

Cira pocta a laska k blues a k tomu sialena, sialene dobra komedia! Vo filme sa objavia take legendy ako Ray Charles, James Brown ci James Lee Hooker - nutno povedat, ze ich vystupy su famozne. A nezaostavaju ani dvaja nasi hrdinovia - cinycky "troublemakeri" a skvely muzikanti bratia Bluesovci, ktory predviedli paradne hudobno-tanecne cisla a hlavne sialenu "holy mission" ktorej ciel je ziskat 5000 dolacov na zachranu sirotcinca. Pani moji, uz si ani nepamatam, kedy som sa naposledy tak narehotal tak ako pri scene, ked Blues Brothers hraju v coutry-bare na podiu zakrytym pletivom :)))))) Zbytocne sa rozpisovat. Ak hladate komediu, pri ktorej sa budete chytat za pupok a este si aj zaspievate, pripadne zatrsate, toto je ta spravna volba! (10/10) (07.08.2007)

stylová akční komedie se spoustou bluesových a swingových legend v malých roličkách + dva cool týpci, kteří se nenechají ničím rozházet, sází jednu hlášku za druhou a k tomu všemu parádně hrajou rock'n'roll + banda nasraných nácků + asi tak 1000 vzteklých policajtů ochotných rozmlátit svá auta na cucky při pronásledování Blues Brothers + princezna Leia ozbrojená bazukou a M16 snažící se zabít oba hrdiny = mazec ze staré školy, jaké se dneska už nevidí! (21.10.2008)

Ano, dějově naprosto o ničem, ale jako muzikál a sled skečů je to opravdu skvělé. Umělci jako Ray Charles, Aretha Franklin nebo John Lee Hooker a to, co předvádějí "na jevišti", o tom to vlastně celé je. Jenže aby Blues Brothers vzbudili zdání alespoň nějaké dějovosti, musí se ve filmu mezi scénkami něco dít, a tak je stopáž poněkud neúměrná. To film degraduje, protože se na něj podíváte jednou za dlouhou dobu, kdy opravdu máte náladu a čas. 70% (26.05.2005)