Bábovky

Rozepisovat se o zápletce je zřejmě zbytečné. Mnoho žen (v knize jich bylo dvanáct, ve filmu o pár méně) zažívá kvůli svým dětem, partnerům či rodičům dramata plná velkých emocí. Řeší se vztahy manželské, mimomanželské i rodičovské. Někdo umře, někdo porodí, někdo objeví svou biologickou matku a někdo se naučí péct bábovku. Nic, na co bychom z řady jiných melodramat nebyli zvyklí. Netypické je, že osudy všech postav jsou poměrně nápaditě propojené.___Ano, nelze ignorovat, že pokud se ve filmu někdo chová mile, pak jen kvůli pocitu viny či ohrožení. Jinak jsou k sobě všichni více či méně hnusní a myslí jen na sebe. Podobně nelze ignorovat, že v závěru všichni jednají, jako kdyby podstoupili lobotomii. Všechny nevěry, výhružky a urážky jsou náhled odpuštěny. Do očí bije také přesvědčení tvůrců, že se žena dokáže uspokojivě realizovat jedině skrz mateřství. To je stejně pitomé jako implicitní myšlenka, že kdo neumí péct bábovku, není dobrou matkou... ___ Zároveň ale nelze přehlédnout, že Bábovky představují relativně zdařilý příklad tzv. síťového vyprávění (viz Magnolia, Amores Perros či 21 gramů). Zápletka vás tak sice vtáhnout nemusí, ale přesto existuje šance, že vás po celou dobu bude bavit sledovat propojování jednotlivých dějových linií, které je přes nadměrné množství postav zásluhou šikovné distribuce informací bez problému přehledné. ___ Vrcholem filmu, kterému i díky množství zvratů, snaživým hercům a střídmé stopáži nikdy nechybí spád, je několik desítek vteřin trvající záběr, v němž se protnou skoro všechny osudy. Dojde k tomu způsobem, který je sice cimrmanovsky absurdní, ale zcela v intencích melodramatického excesu, na němž poetika filmu stojí: Takže když někdo omdlí na ulici a je snímán z vysokého nadhledu, je třeba, aby se kolem něj kutálely pomeranče, ať to vypadá efektněji, když na Žofíně probíhá předávka drog, musí být záběr ozvláštněn symetrickou kompozicí, a když Kristýna Podzimková běží okolo pražského Hlavního nádraží, zní k tomu hudba jako z Mission Impossible. ___ Jakkoli je lákavé se Bábovkám elitářsky vysmát, protože jsou vám postavy protivné, ideově s nimi nesouzníte a melodramaty pohrdáte (v čemž je obsažen podobný šovinismus, který někteří kritici filmu vytýkají), bylo by skvělé, kdyby víc hloupých námětů bylo zpracováno se stejnou inscenační suverenitou a konstrukční zdatností. 60% (13.10.2020)

Osudy několika žen, které se proplétají a nakonec se všechny potkají na jedné důležité křižovatce. Osudový film natočený a nevěrohodný jako seriál Ulice. Dialogy umělé a tragické. Herecké výkony prázdné a zbytečné. Konec je už jen vtipně předramatizovaný s duhovou tečkou plnou sluníčka. Tohle ne. Přitom rozjezd nebyl špatný. (15.11.2021)

Škoda, že je to tak předvídatelné a brutálně schematické, najde se pár míst a dějových linií, které prostě nedávají smysl, ale co je na tom filmu asi nejhorší - a překvapuje mě, že něco takovýho napíšu - je hudba. To všudypřítomný rádobydramatický burácení smyčců vůbec nenavozovalo atmosféru, kterou si (asi) tvůrci přáli, protože v druhé půlce filmu už to bylo vysloveně k smíchu. Jedna hvězda za tu starou máničku na střelnici a jeho repliku: "John Wayne." (05.10.2020)

Typická Česká tragikomedie, která je sice dobře obsazená, ale nenabízí prakticky nic nového. Scénář předvídatelný od začátku, až do konce. Film je určen především pro dámské publikum ve věku 30+. Jediné pozitivum tohoto filmu je dvojice Jana Plodková a Marek Tacliík. Bez nich bych šel s hodnocením ještě o hvězdu dolů. (28.09.2021)

O ženách pro ženy. Mozaika znázorňující dámy i dívky z různých společenských vrstev a jejich trápení. Muži jsou tu vlastně vykresleni jen jako ti, co potíže způsobují, případně je umocňují. I přesto se na to koukalo fajn. Vesměs to bylo uvěřitelné, byť s místy přivřenýma očima, své si odvedla hudba, která takřka neutichá a samozřejmě tu byly výborné herečky, které o s přehledem táhly. Zejména Lenka Vlasáková s Janou Plodkovou byly perfektní. Jen nečekejte, že se zasmějete. Taclík tu sice má pár lehce komediálních kreací a scéna u lodiček koutky roztáhne, ale jinak se jedná o čistokrevné drama. Každopádně povedlo se. 75% (26.09.2021)