Sedem samurajov

Obrovské veledílo, které zabíjí právě ta velikost. Přes 200 minut dlouhý film postavený na základech samurajského. První část o hledání samurajů, druhá o přípravách k brnění a třetí samotné bránění před útoky nájezdníků. Všechny části mohly být kratší a trochu více záživné a pak by toto dílo nemělo jedinou chybu. Vlastně možná mělo a to mě neskutečně protivnou postavu posledního sedmého samuraje, který neskutečně řval, křičel a furt poskakoval jako kdyby vypadl z němého filmu, kde své pocity a emoce musí vyjadřovat pohyby těla. Jinak se skláním před Kurosawovou velikostí a umem, protože v jeho podmínkách (sakra, dyť se těm hercům odlepují "umělé" plešky....) natočit takto velký a obdivuhodný film. koho nezajímá samurajové a jejich smýšlení, určitě hned šáhne po Sedmi statečných, kteří jsou v podstatě okleštěná verze SS bez většího smyslu s důrazem na hlavní postavy. (31.12.2008)

Je hodně málo remakeů, kteří jsou vyrovnáni svým originálům, jako "Sedm statečných" "Sedmi samurajům". Ba je dokonce i předčí. U "Sedmi samurajů" mi nevadila o hodinu a půl delší stopáž než u remakeu. Vyřízení protivníků tudíž trvá déle, protože používali pouze meče, kopí sem tam nějaký luk. Originál je drsnější, naturalističtější a na všechno má času dost. Je v něm více mrtvých a oplývá jednou ohromnou postavou - Kikučiem. Toshiro Mifune byl ohromující. "Sedm statečných" je dynamičtější, rozmanitější a postavy sedmi hrdinů jsou více prokreslené. Takže, jak to ukončit. "Sedm samurajů" je originál. Originál je jen jeden. Je to skvělý film plný dobrodružství, lásky, cti a přátelství, končící akčním infernem v dešti - jednou z nejkultovnějších akčních scén všech dob. Ale "Sedm statečných" pro mne zůstane nadále srdcovkou. 85%. (05.07.2008)

Opět film, který mě svým způsobem ohromil. Nemůžu zapomenout především na Tosiro Mifuneho, který mě dostal těmi svými vtípky a vůbec celým svým výkonem. Překvapilo mě, že Sedmi statečným je film opravdu podobný jako vejce vejci, jen je zde víc Japonců:) Je zajímavé s jakou lehkostí je příběh vyprávěn a i přes dlouhou dobu trvání jsem se ani jednou nenudil, opravdu. Jen konec mi přišel trochu nepřiměřený, nevím jestli by zbývajících 13 padouchů zabilo v poslední bitvě hned tři klaďasy, když před tím se celou dobu ve vesnici úspěšně bránili. Nevím čím to je, ale mám v sobě takový hřejivý pocit z hezkého zážitku a to se mi u televize nestává příliš často... (18.07.2008)

Scénář: Akira Kurosawa, Shinobu Hashimoto, Hideo Oguni .. Zase jsme to prohráli. Občas sice lehce uspávací veledílo (viděna verze 207 minut) s dnes nejprofláklejším příběhem na světě o rolnické vzpouře před nájezdníky. Přesto zábavné, dojemné, smutné, v každém kousku pravdivé a důmyslné. (13.11.2007)

Samurajové mají stále svoje kouzlo, ale čekat od nich zázraky současný divák rozhodně nemůže. Film se místy přeci jen táhne a prodloužená verze, kterou jsem viděl, se na jeden zátah sjet nedá. Souboje působí až moc divadelně, o zraněních raději ani nemluvím. Moc jsem od prvního setkání se samurajským filmem nečekal, takže mě většina nedostatků nijak nerozhodila. Jelikož jsem neznal herce, tak o nějakém fandění nemůže být řeč, ale nad všemi vyniká ujetý Mifune, který nejvíce vtahuje diváka do děje. Potěšil mě humor, který jsem v takovém množství opravdu nečekal. Jen pro zajímavost, tak dobře se mi titulky snad ještě nikdy nečetly. Bylo to zřejmě tím, že jsem uřvanou japonštinu zcela ignoroval a soustředil se pouze na ně, zatímco u anglicky mluvených filmů si v hlavě spojuji titulky s mluveným slovem. (09.07.2011)