Réžia:
Iram HaqScenár:
Iram HaqKamera:
Nadim CarlsenHrajú:
Maria Mozhdah, Adil Hussain, Ekavali Khanna, Rohit Saraf, Sheeba Chaddha, Lalit Parimoo, Farrukh Jaffar, Naeem Azam, Assad Siddique, Sara Khorami, Maria Bock (viac)Obsahy(1)
Šestnásťročná Nisha žije dva životy. V noci si tajne užíva s kamarátmi zo strednej školy nočný život v Osle a cez deň je pokornou a svedomitou dcérou v rodine tradicionalistického pakistanského emigranta a zdanlivo nezainteresovanej matky. Jedného dňa však otec odhalí Nishinu pretvárku a rozhodne sa pre drastickú ochranu dcéry pred nástrahami západného života. Film s aktuálnou a citlivou témou ukazuje, ako zásadne môže byť rozdelená jedna kultúra. Na jednej strane stoja moslimskí tínedžeri vyrastajúci v Európe a túžiaci po slobodnom živote a na strane druhej ich rodičia, ktorí sa usilujú o lepšiu budúcnosť, ale nechcú sa vzdať tradícií. Život plný konfliktov, rozdielov a bolesti. Príbeh predchnutý empatiou a porozumením ukazuje vlastnú cestu, ako sa z predurčeného osudu pokúsiť vymaniť. (Art Film Fest)
(viac)Videá (2)
Recenzie (68)
Otázky: "Jak se dostat z Pákistánu bez pasu?" "Proč Barnevernet nesebral rodině děti, které zůstaly v Norsku, když měl silné a oprávněné podezření?" V jednom rozhovoru režisérka přiznává, že byla sama rodiči unesena do Pákistánu ve 13 letech a že to byl způsob, jak se se zážitkem vyrovnat a že si po letech o tom byla schopná promluvit s otcem. I o tom, že natočí film. ()
Na dané téma vznikla už řada intenzivnějších filmů a i médii občas probleskne zpráva o dívkách, které se chtěly vzepřít muslimským konvencím a draze za to zaplatily. Nicméně Iram Haq pojala látku civilněji a netlačila tolik na pilu. Ne že by se vyhýbala scénám, které našinci otevírají kudlu v kapse, ale z mého pohledu to bylo v porovnání s podobně laděnými filmy mírnější. To je ale zároveň silná devíza, protože díky té relativní mírnosti to působilo opravdověji. Podíl má na tom i představitelka hlavní role, která zahrála fantasticky. Jediné, co mi vadilo, byl konec, který z mého pohledu zůstal do určité míry nedořešený. Ale i tak se jedná o velmi slušný kousek. 80% ()
"Hva Vil Folk Si" bude asi jeden z najsilnejších filmov roku 2018. Myslím si, že sú v ňom skvelé momentky, veľká dávka úprimnej drámy a napriek tomu, že podľa všetkého rodina je najsilnejšia a je najdôležitejšia, tak tento film ma viac presvedčil o absolútnom opaku. Nesrandujem. Celé to viac pôsobí opačne, než sa Nishin otec snaží povedať. Pretože čo je tu najviac vo filme vidieť je sebectvo. Sebectvo zo strany všetkých okolo Nishy, ktorí absolútne nehľadia na to, čo je úprimné, ani na to, aké hodnoty vyznáva. Na jednej strane tvrdia, že v Európe sú vzťahy povrchné a tie ich sú večné a úprimné. Je to len môj pocit, alebo všetko čo bolo v Nishinom svete úprimné jej vždy bolo iba ukradnuté? V tomto smere mám pocit, že je v tom veľká dávka pretvárky a klamstiev. Vizuálne je to miestami veľmi silné. A ako divák som neustále s Nishou súcitil a v jednotlivých scénkach som chcel veriť, že sa veci zlepšia. A že možno bude mať priestor na to zažiť niečo pekné. Lenže výsledne to tak absolútne nie je. Plus musím povedať, že jej otec je absolútne otrasný. Ako mám veriť, že svoju dcéru ľúbi, keď ju unesie do Pakistanu, keď chce utiecť, tak sa jej vyhráža smrťou, chce po nej v jednom momente aby skočila z útesu a okrem toho jej povie: "You´ve ruined my life." V tom asi najviac cítiť tá sebeckosť. Je jedno aká je pravda. Je jedno čo sa stalo. Je jedno čo cíti. Dôležité je to, čo si myslia druhí a to čo si hovoria. A to, že ich už ani nepozývajú na svadby, lebo je to hanba. Možno nie sme v mnohých veciach lepší, ale myslím si, že viac by som sa spoľahol na podporu svojej rodiny, než keby som bol z moslimskej rodiny. Možno je to tu trošku zjednodušené, a neplatí to vždy a všade, no i tak ten pocit tu zostáva. Plus ťažko povedať, či záveru veriť, alebo nie. Istým spôsobom má "sochoking" pravdu. Nemyslím si, že by sa v jej otcovi po tom všetkom pohlo svedomie. Ale minimálne som mal pocit, že chcel pre svoju dcéru lepší život. A zrazu si uvedomil, že všetko čo robia je iba proti tomu, aby mala lepší život. A zrazu to bolo v konflikte s jeho vlastnou myšlienkou. Rozmýšľam čo ešte k filmu povedať, ale už ma nič také zásadné nenapadá. Možno len to, že v Pakistane sa na políciu určite nespoliehajte. Hodnotenie: A- ()
Iram Haq už mě sejmula filmem Jsem tvá a i tady to nebylo jinak, nevím jestli vychází ze svých zkušeností nebo jsou to příběhy z jejího okolí. To co se dělo ty holčině to mě hlava nebere a opravdu mě píchalo u srdce. Neuznávám takovýhle tradice, který devastují jedinečnou osobnost každýho člověka, kde se rodina dokáže chovat k vlastni dceři jak mafianská organizace. Věta "Západní primitivové" je od muslimů a velmi svědčí o jejich schopnosti tolerovat druhý a to do konce i když jsou v jejich prostředí, neskutečný co jsem viděl za příběh. Nisha je pro mě velká hrdinka a hrozně jsem s ní ten její osud prožíval. Moc bych přál všem ženám na světě aby se mohli úplně ve všech oblastech svodně realizovat aniž by se obávali následků dokonce i od svých nejbližších. ()
Nádherná ukázka vizuální optiky z rukou Iram Haq. Vtahující taneční scéna, až v pop-art nádechu Xaviera Dolana v doplnění písně Myra - Evig dag, geniální zobrazení vztahů a náboženství - podané tvrdě a otevřeně. Pro zahájení filmového festivalu tímto filmem, je pro mě za dramaturgii Cinematiku po letech příjemným překvapením. Nádherná ukázka, že neherci vyjadřují přirozenější emocionální dopad - zejména Maria Mozhdah. [MFF Cinematik, 2018] ()
Reklama