2001: Vesmírna odysea

Zvláštní kombinace hudby a obrazu, legendární "Modrý Dunaj" a vesmírné stanice, tajemný monolit a cesta do neznáma. Ve své době nejpřevratnější scifi svým významem daleko překonávajícím Star Wars, Star Trek a podobné ptákoviny. Těžko se to porovnává s knihou, oboje má svoje. Kdo nečetl, ať letí do knihovny. Všiměte si, jak Kubrick dokáže mistrně budovat tísnivou atmosféru s minimem akce. Obyčejná výměna řídící jednotky antény má napětí pěti filmů s přemírou efektů a akce. Film má v sobě ještě to nadšení a radost z poznávání nového a neznámého, kterou jsem cítil jako kluk nad dobrodružnými knížkami. Film tak chápu jako oslavu člověka a jeho schopností podnikat a pronikat do neznámých oblastí vesmíru i poznání. (03.08.2006)

Jeden z klasických filmů vědecké fantastiky stříbrného plátna byl současně i mezníkem na způsob nazírání a oceňování tohoto žánru. To, co se zpravidla oprávněně tomuto zaměření vytýká, všeobecnost pojetí, vágnost charakteristik a psychologie při podání postav, zřetelná rezidua navazujících a předcházejících žánrů, poučený čtenář ani divák nemá možnost zaznamenat. Kvalita obého to totiž vylučuje. Pohádkový žánr je předstižen myšlenkovou Clarkovou hloubkou a původností. Kubrik tomuto dílu nejenže svým zfilmováním neublížil, ale, jak už jsem podotknul, dále je rozvinul právě v jeho vizuálním rozměru. Film byl a zůstal trvalou částí zlatého fondu světové kinematografie. Pro každého poučeného diváka všech generací se stal jedním z nejzdařilejších přiblížení pokusů o průnik našeho druhu do vesmíru. (17.03.2008)

To by mě zajímalo kdo to bez přečtení knihy pochopí. Kubrick nějak z čistokrevné Clarkovy sci-fi udělal něco velice divného. Ano začíná to stejně, zhruba, pak jako kdybychom přeskakovali kapitoly a konec, který jsem považoval za důležitý, tady jaksi není. Filmu chybí účel, který je v knize poměrně dobře popsán. Cesta prostorem je prezentována jinak. Místo Saturnova měsíce se letí jen k Jupiteru. Je tu spousta odchylek, které mě mrzí, ale spousta věcí, které předčily má očekávání. Černá deska nebo třeba pohodářský sympaťák HAL 9000 zůstal stejný. No víceméně docházím stejně k závěru, že srovnávat se moc nedá právě kvůli jisté osobitosti, které obě média mají. Snad jen místy mě mrzela zbytečná roztahanost způsobená nejspíš Kubrickovou fascinací prázdým vesmírem. Hvězdička dolů je za jistou pitoresknost v první půli, která je způsobena tím, že "budoucnost" místy stále působí jako 70tá léta, zároveň je však neuvěřitelně pokroková a promyšlená. Je to čistě subjektivní pohled na věc a starým pardálům to asi ani nepříjde, jenže já jsem v tomhle ohledu dost choulostivý. Může za to právě ta věc, že snímek předběhl svou dobu. Díky tom ale stanovil jisté standardy v žánru takže... pff. (12.07.2009)

"Tato výprava je pro mě příliš důležitá, než abych ti dovolil ji ohrozit." Chybující "neomylný" počítač HAL 9000 byl jediným, kdo mě ve vesmíru občas pobavil a bez něj by těch přibližně třiceti minut děje, pohozeného ve dvou a půl hodinovém vakuu, byla dost nuda. Samozřejmě nuda vyplněná filmařskou genialitou v podobě tance vesmírných těles, nestárnoucího grafického nářezu či funěním kosmonautů ve skafandru. Pánové Clark s Kubrickem mě zkrátka tentokrát nelapili do svých sítí a nedonutili mě přemýšlet nad nadčasovostí viděného, ale přesto mám jejich tvorbu rád. (05.12.2016)

Současná kosmická slina mě konečně přiměla dohnat i ten trapný odvěký rest a vidět Kubricka proslulou "meditaci nad lidskou evolucí a vesmírem". Následně jsem strávil zajímavých bonus 30 minut na YouTube, dozvědět se něco kolem, ale SPACE ODYSSEY u mě ani přes všechnu svoji nadčasovost, působivost (audiovizuál) a podnětnost (symbolický, filosofický, spirituální přesah) nedokázala přebít až příliš alternativní ráz, utahané tempo, chladný odstup od postav, ten lynchovsky stravitelný, mindfuckoidní závěr - kdy víš, že nic nevíš. Nicméně nevylučuji, že se z toho neposeru ještě někdy na příště. (24.08.2018)