Arrow

Na začátku filmu Arrow vidíme urbánní krajinu, po níž následuje divočina bez lidí. Znepokojivý obraz reality kdesi je brzy narušen barevnými horizontálními vrstvami. Předmětné zůstává pod vrstvou abstraktizujících barevných horizontál, které vše pohlcují, aby se nakonec opět vyjevilo. Arrow můžeme do jisté míry vnímat jako metaforu autorových zájmů o vizuální umění – od kresby a malby, přes film až po digitální video. (Marienbad Film Festival)