Foxtrot

Jedna či dvě scény nedělají film a hutné drama o vině, odpuštění, tradici a militarismu jako národní konstantě není přece výjimkou. Nejenže je Foxtrot neúměrně dlouhý a úvodní expozice délkou naprosto ubíjející, ale rovněž povětšinu času jen jemně klouže po povrchu, aby nakonec splašeně upaloval směrem k vytoužené katarzi. Ta se ale nedostaví, neboť chybí dynamika, energie, emoce a vypiplaný narativ. Vizuální pohrávání si s materiálem baví chvilku, pak začne spíše otravovat. A nezachrání to ani velbloud, který je jako symbol zdaleka nejzajímavějším aspektem. 4/10 (18.04.2018)

No tak ano-foxtrot je skutečně tanec, při kterém když uděláte čtyři kroky, jste zase tam kde jste byli-takže vlastně furt dokola (čtverce).A je jedno jak moc se u toho vrtíte, či nikoli. Tolik k podstatě života.- Pak ta sebereflexe autorů a odvaha jít do hóódně černohumorných scének. No a i když se už zase nic novátorského nekonalo (viz. scéna s vypadlou plechovkou z auta a následky s tím spojené-nelze nevzpomenout na Coppolovu ,Apokalypsu´, sem tam mě komorní scény (dialogy)loupali maso z kostí jako ve filmech páně Rohmerových, případně trochu toho citového vydírání jako od fon Triera…) se mi chtělo tak trochu kňučet.-- Ale jinak v pohodě. Ráno zas vstanu, koupím si čerstvý rohlík, zapiji čerstvou kávou a odcupitám do práce , jako by nic. A tak to jde pořád dokola, aniž bych si to kdy dokázal odpustit. (23.05.2019)

Film pouze se třemi postavami plný záhad a zvratů. Je to chytrý, neobyčejný, zábavný film s filosofickými tématy nutící k přemýšlení a je obtížné na něj zapomenout. Trpce krutá závěrečná scéna. Od začátku kamera pozoruje výraz tváře otce z důvěrné blízkosti, ale přidává ještě jiné, účinné a tiché detaily: reakci psa, náplast na ženině těle, mobil, jenž otci každou hodinu připomene – „vypijte sklenici vody“. Člověk se přistihne, že sám maně hlídá, jestli hrdina radu dodrží. Nálada prostřední kapitoly včetně tance se samopalem je téměř snová, nápodoba vleklého času takřka doslovná a historka o pubertální směně „nahatého“ časopisu za svitek tóry vlídně čistá. Právě tady lze rovněž vysledovat, proč asi film dostal ve své vlasti nálepku protiizraelský: vadí zjevně pochyby vojáků, „s kým vlastně bojujeme, nikoho nevidím“, výbušná scéna i její řešení ve stylu „ve válce se zkrátka takové věci stávají“. Třetí kapitola v bytě rodičů vede k analýze, rozkrytí a očistě jejich vzájemného vztahu. Ukáže se tedy, že provokativní „armádní“ motiv posloužil jen jako záminka k intimní hodině pravdy. Okamžik, kdy se pár zase dovede společně zasmát, je osvobozující. Ale závěrečná pointa je manipulace s osudem a film úplně zbytečně shodí. (31.10.2019)

Za mě trochu zklamání, po skvělých ohlasech jsem čekal více. První, dramatická část, je skvěle zahraná. Druhá část je opojně absurdní, jako od Lynche. (Naštěstí je dlouhá/ krátká tak akorát.) Nicméně třetí část a její konec, tedy vysvětlení co se stalo, pro mě film zabila, protože jsem si řekl "Taková blbost!?" 75 % (25.03.2018)

75%? Vážne? Mňa tento film nudil podobne ako tú štvoricu chlapcov služba na check pointe. Akurát, že u nich sa aspoň raz za čas mihol nejaký kúsok zaujímavej situácie. Jediné, čo bolo na tomto filme dobré, bola v podstate tá krátka pasáž práve z toho check pointu, najmä ten osudový moment - to bola riadna sila. Aj keď, ako sa vraví na Slovensku "skutok sa nestal". Ale inak, tie pasáže s Jonathanovými rodičmi ma absolútne nezaujali. Divný film, svojim spôsobom originálny, ale to nestačí... (04.02.2019)