Žíznivé mládí

Výrobna Nationalfilm, která se po nucené konfiskaci českých distribučních firem stala společně s Havlovým Lucernafilmem jediným domácím zástupcem na poli protektorátní kinematografie, vsadila mnohé na herecké mládí v čele s Vladimírem Salačem a Stellou Májovou. Příběh o mladých lidech, kteří uprostřed léta pomalu dospívají, působí jako magicky průzračný proud řeky, přinášející sebou sny, naděje, lásku i víru ve šťastnější budoucnost. Krňanského film nenápadně podněcuje k návratu ke krásám života a nabízí neobyčejně důležitá poselství dalším generacím, ztrácejícím pomalu vazby k rodným krajům a ke svým kořenům. Vždyť život plný slunce a radosti je tím nejkrásnějším na světě. (07.09.2009)

Citové vzplanutí, láska, těžké životní podmínky, bezútěšná situace dvou mladých lidí. Asi tak nějak by by se dal stručně charakterizovat tento velmi lidový poetický film z vesnického prostředí. První velká úloha pro Vladimíra Salače (kterého jsem ale nikdy moc nemusel) a dobrá příležitost i pro mladou Stellu Májovou (Liduška, dcera Krále). Pěkné exteriéry malebného Křivoklátska, zdařilé herecké výkony, zejména ten převozníkův, Králův (opět nesmírně laskavý a takový filosofický Jindřich Plachta) a nakonec i povedená hudba dělaly z tohoto filmu poměrně zdařilý film. Ze 7. filmů natočených v roce 1943 se podle mého názoru jedná o jeden z těch zdařilejších spolu se snímky Šťastnou cestu a Mlhy na blatech. (26.03.2008)

Drama lidu na venkově na řece a kolem řeky. Každý tam má svá tajemství (obvykle veřejná) a bojuje své celoživotní boje. Sem tam nějaká nevěra, nemanželské dítko či uprchlá žena, vcelku však život běží svou každodenní rutinou. Zkrotli všichni bouřliváci, zestárli, a teď pozorují, jak pro změnu bouří zase ti mladí. Ti se mají k světu, ten jim ale přináší nástrahy v podobě chlípníků a jiných lumpů, takže začátky jsou trnité a sklouznout na šikmou plochu se nevyplácí. Jsou tu ale roztomilí průvodci převozník Plachta a četník Marvan, kteří brány Dobra střeží důsledně, a padnout nechají jen toho, komu opravdu není pomoci. Obyčejný, přesto však příjemný lidský film, který nikterak nezklame a pohladí po duši...80% (28.06.2012)

Trochu přeceňuji...scénář z dnešního pohledu naivní, stejně tak průhledná hra na zlé a hodné, k životu pokorní lidé musí zápolit se sobeckým přístupem druhých, kteří ve vidině vlastního zajištění a možnosti rozmařilého života nehledí na nic a na nikoho kolem. Nicméně je tu také skvěle zvládnutá režie v exteriéru, pro mě jedna z nejlepších rolí oblíbené Heleny Bušové a hlavně...v roce natočení bychom film vnímali skutečně jinak, snad i jako podporu do života, což lze i dnes, proč ne, skvělé obsazení a divákova obliba československé kinem. může nakonec vyústit v dobrý filmový zážitek. (16.01.2022)

Překvapivě dobré, civilní... (17.05.2015)