Sprievodca zlom

1. Rakousko 2 lesby si spolu užívají.Jakási ženská jim řekne, že, když v tom budou pokračovat něco vyvolají, ale oni v tom pokračují a vyvolají to. odpad 2. Turecko ženská porodí děcko a má vize, že to děcko někdo zabije.Obětuje proto svého kozla a hodí ho do studny, ale nepomože to odpad 3 Polsko chlápka navštíví jakýsi démon (nebo co to bylo) a řekne mu, že když sní 3 lidské srdce získá moudrost světa a vyhraje všechny války on to udělá , ale zatknou ho a uvězní odpad 4 Usa Rodina se přestěhuje kdesi k lesům ke jejich syn narazí na zmutované děti co je napadnou 80 procent 5 Řecko Někdy vylézají na zem skřeti a mísí se s opilcema. Jeden jednou vyleze a oni ho odchytí jelikož mu teče místo krve víno tak se ožerou a mrdne jim v palicách a jeden z nich vleze do skřetí říše kde se promění na skřeta 20 procent 6 Indie Kdesi v Bengálsku narazí chlápek na místo kde žijí zmutovaní lidé. Koupí si je a zaujme ho místo kde žije jeden co nesmí být vidět. Jednoho dne tam vleze a umře jeho pomocník se pak probere v nemocnici dobré, ale krátké 60 procent 7 Německo V Bavorských horách žije bratr se sestrou. Jednoho dne ji napadne démon a on, aby i zachránil nechá se od toho démona nakazit, aby byla ona volná 20 procent 8 Maďarsko 2 ševci bojují o přízeň princezny ta nemá, ale zájem o žádného 20 procent Resume první tři rovnou přeskočit nejlepší je americká,která by klidně mohla mít celovečerák 5 nic moc 6 se dá, ale je krátká 7 slabota a 8 je taková hororová pohádka dám celkově 2 hvězdy (05.07.2019)

propojit jednotlivé příspěvky do antologického filmu společným námětem založeným na národním folklóru vlastně nebyl příliš šťastný nápad. už proto, že lidové pověsti se v některých případech sice zakládají na poučné pravdě, tedy v tom smyslu pravdy, v jakém o ní hovoří úvodní titulek filmu, zatímco v jiných případech jde o prostomyslné bláboly. film proto zákonitě končí v té stejné propasti, v jaké vlastně končí všechny (přinejmenším ty hororově orientované) povídkové filmy - v přesně té propasti, která se otevírá mezi skvostnou filmařinou a prachpitomým škvárem. moci hodnotit příspěvky jednotlivě, zřejmě bych uděloval jen nejvyšší nebo nejnižší stupeň hodnocení. nesmírně na mě zapůsobila práce autorské dvojice Veronika Franz a Severin Fiala (Ich seh, Ich seh), za svůj příspěvek se nemusí stydět ani můj oblíbenec Peter Strickland (The Duke of Burgundy, In Fabric), jeho řecký kolega Yannis Veslemes a vlastně ani Katrin Gebbe, která už se rovněž jednou osvědčila (Tore tanzt). vše ostatní byl potupný brak. (31.12.2020)

Ten soubor povídek jako celek, není až tak zajímavý. Zajímavý je jednotlivý přístup všech zemí k filmovému řemeslu. Nejvíce se mi zamlouvaly kousky z Německa a Rakouska a poté kupodivu Řecko a Maďarsko. Největší katastrofa je podle mě povídka z USA. Vrchol primitivismu. A vlastně to neznamená, že kvalita musí být spojena ruku v ruce s násilím (v hororovém žánru), krvavou lázní či podobně, budovat napětí lze i jinak a sofistikovaně... Je důležité ztotožnit se s postavami a a uvěřit kostře příběhu, za kterým musí být nějaká pointa či pozadí. Tady šlo o povídky zhruba v délce 10-ti minut, a je spousta celovečerních filmů, ve kterých je zajímavých třeba jen 10 nebo 20 minut a jako celek to nefunguje. Největším kamenem úrazu je pak scénář a neschopnost tvůrců vložit do něj postavy, které budou diváka zajímat, bez toho to nejde. No ale dost filosofování, dávám slušné 2 hvězdičky... (05.05.2020)

Zmiešané pocity. Ale to je už pri antológiách akýmsi pravidlom. Nemeckí a rakúski režiséri Fiala/Franz a Gebbe sa vybrali v štýle nedávnej a celkom úspešnej "Hagazussa", dopadlo to asi lepším priemerom (podľa očakávania však Rakúšania vyhrávajú vďaka solídnej príšere - i keď po vynikajúcom "Ich seh ich seh" boli očakávania vyššie). Evrenol dokázal vo svojom segmente asi ako jeden z mála vytvoriť hororovú atmosféru, takže sa mi jeho príbeh páčil asi najviac, no je trochu škoda, že to nevyvrcholilo krvavejšie. Antológiu uzatvára Strickland so svojou nemou rozprávkou "The Cobblers' Lot", ktorá ma zase prekvapila vtipným príbehom a potrebnou krvilačnosťou. Zvyšné štyri už za veľa nestoja. Reederova mierne komediálna sci-fi časť to aspoň trochu oživila, aj keď mne to nesadlo, Smoczynska so svojím nevydareným pokusom o nekrokanibalizmus by mala na hororový žáner radšej čím skôr zabudnúť, Veslemesov segment o Goblinovi vyložene sršal trápnosťou, najmä keď boli masky a striekance digitálnej krvi na úrovni amatérskych TV-filmov, a ten posledný indický zmrd Ahluwalia môže byť na seba hrdý, lebo ma od nudy takmer zabil. Toto spojenie režisérov nevyšlo, keďže len tretina z nich má aspoň nejaký talent. Tentokrát budem hviezdami radšej šetriť. (27.09.2018)

Hororová antologie krátkých snímků zachycuje filmové pojetí lidových pověstí a mýtů z osmi zemí. Zdejší obsah celkem navnadil. Zároveň ale zdejší hodnocení 43% zrovna nemluvilo kladně ve prospěch téhle antologie. Proto jsem do toho radši šel bez větších očekávání. A nakonec to takovej průser nebyl. Sice tahle antologie nenabídne žádnou 5hvězdičkovou povídku ale ani se tady nenajde žádná vyloženě odpadová. Většinou jsou to(kvalitou) povídky kolem průměru. Jedna o něco horší druhá o něco lepší. Nejslabším článkem téhle hororové antologie pro mě byla asi poslední maďarská povídka, která až na ten konec působila jako nějaká groteskní pohádka. Nejsilnější povídka pro mě byla(druhá) povídka z Turecka o porodním Džinovi. A celkovej dojem z téhle antologie ? Mohlo to být daleko daleko lepší ale taky daleko daleko horší. Takže volím zlatou střední cestu v podobě 3 hvězd. A na závěr jen dodám, že radši si dám takovou antologii než včerejší viděnou FF antologii V/H/S 99. (17.01.2023)