Americký vandal

Seriál, který si dělá sranda ze všech těch amerických konspiračních či věděckých dokumentů. Funguje to celé pohromadě naprosto skvěle. Hned od prvního dílu se do toho zažerete a budete sami zjišťovat, kdo vlastně ty penisy nakreslil. Já jsem sjel celou sérii najednou, protože to je návykové a já jsem to zkrátka musel vědět. Díly jsou dlouhé okolo 30 minut, což je u tohoto žánru naprosto ideální. S veškerou tou nadsázkou a ironií se dost nasmějete a je to proložené skrze celý seriál. Jeden díl je oproti ostatním opravdu špičkový, ale to nebudu spoilerovat. Jako správnému dokumentu tu nechybí ani rozhovory, několik možných řešení, které stejně většinou nejsou pravdivé, či nějaké "malé, velké" odhalení se kterým většinou skončí jeden díl. Sami budete detektivové a dokud to nedokoukáte, nedá vám to spát. 1. série je super a uvidíme jak dopadne druhá. 85% (27.03.2020)

Nie je vôbec novinkou, že mi násilník J.F.B. s chirurgickou pravidelnosťou (či presnosťou?) pod nátlakmi a hrozbou bitky a iných ujm rozkazuje, čo mám pozerávať. Od disko sračiek (Playing for Keeps a Thank God It's Friday) cez šmírujúcich pohraničiarov z NDR prišiel na rad aj kvalitou nepoškvrnený Netflix (neber doslovne, raz za čas príde, podobne ako napríklad hnačka). --- Dvojica tvorcov slávnej web série Honest Trailers prišla s dosť unikátnym mockumentary seriálom o školskom dokumente mapujúcom miestny zločin v podobe 27 penisov nasprejovaných na zaparkovaných autách učiteľov. Znie to tuctovo? Znieť možno znie, no nie je a po dopozeraní mi dáš za pravdu. Spracovanie celého diela je úchvatné a nesmierne vťahujúce. Spôsob, akým sa postupuje v odhaľovaní pravdy, obrovské množstvo zvratov, minimum dier v logike a scenári, postavy odzrkadľujúce pravdepodobnú realitu, postavy navonok tak rozdielne, no vo vnútri takmer identické – čiže, ako bolo vyššie povedané, odzrkadľujúce pravdepodobnú realitu, ale čo ma dostalo najviac, boli (teoreticky) neznámi mladí herci, ktorým tie postavy na telo tak sedeli, až miestami splývali a dali sa im veriť všetky ich lži a manipulácie. K prvej sérii sa rozhodne ešte vrátim (tento rok, alebo rovno za týždeň) a Jimmyho Tatroa budem do budúcna pozornejšie sledovať, alebo možno zjazdím celý jeho YT kanál (x) x) --- V komentároch som si inak všimol pár ľudí tvrdiacich, že AV je meta. Tak, chalani, najprv si treba zistiť definície slov predtým, než ich začneme používať, lebo sme ich niekde na nete počuli a prišli nám frajerské. AV fakt nie je meta... (01.10.2021)

Návyková detektivka, mockumentary, ve kterém se humor neláme přes koleno, a v závěru i silné teenagerovské drama. American Vandal s až chirurgickou přesností napodobuje postupy kriminalistických dokumentů (hlavně těch z Netflixu). Každá epizoda se zabývá jedním z aspektů zločinu (rekonstrukce, zpochybňování korunního svědka, jiní podezřelí), ke kterému vás vždy naláká dobře umístěná udička na konci předchozího dílu. Není to vůbec absurdní, jak se to jevilo z ukázek, humor je velmi uměřený. Vlastně celé to působí, jako by se to opravdu mohlo odehrát, na čemž má zásluhu propracovaný mikrosvět střední školy. Pozdější díly navíc dokazují, že tvůrci by si poradili i s klasičtějším vyprávěním. Co se dříve jevilo jako legrácka, se v závěru ukáže jako připravování si půdy pro scenáristicky velmi vyspělé drama o školních vztazích a škatulkování. (17.09.2017)

American Vandal je mockumentary klenot, jehož kouzlo spočívá v prezentování ujetého a velice vtipného námětu naprosto vážným a profesionálním způsobem, z čehož vzniká spousta hysterických momentů, nad kterými zůstává rozum stát, jak mohl někdo něco takového vymyslet. Je škoda, že na ploše osmi epizod se nedaří udržet vyrovnanou kvalitu po celou dobu a občas je materiál slabší, ale výrazně převládají povedené části, které negativa zakryjí. Je příjemné, že vyšetřovací linka neslouží pouze jako záminka k vtipům, ale funguje i sama o sobě a přináší detailní pohled na titulní kauzu a je solidně rozluštěna. Bavil jsem se velmi a jsem zvědav, kam se seriál posune dál. (09.03.2018)

Zábavná meta hříčka s žánry a postupy, která je vždy krůček od toho, aby byla ještě o hodně víc - ale nakonec není tak trochu pointou, že se tím nikdy nestane? To bych v tom asi hledal moc. Ne že by to nepoukázalo na nějaké aspekty mediální reprezentace a společnosti, ale právě proto, jak to má vždycky dobře nakročeno, mě mrzelo, že chybí nějaká závěrečná finesa. A nemyslím tím nedodržování žánrových pravidel, naopak mě bavilo, jak to intuitivně přeskakuje a boří vlastní logiku, ale zase - tím spíš se otevíral potenciál. Je to holt jen sranda s pár poněkud polopatickými přesahy, což je ale furt ok. Druhá řada je v tomhle ohledu promakanější, ale bohužel v tom smyslu, že každé rozhodnutí je až moc očividně vygenerované na základě přijetí jedničky a očekávání - chybí tomu ta bezprostřednost, která dělala jedničku tak chytlavou. A ta zjevná snaha být najednou o řád pádnější alegorií pro společenské problémy nejde moc dohromady se stvrzováním stereotypů v důsledku těch karikovaných postav. (06.10.2020)