My Pure Land
Obsahy(1)
Snímek "Moje země" je natočený podle skutečného příběhu. Mladá žena jménem Nazo je společně se svou matkou a sestrou povolána k obraně jejich domu poté, co byl její otec následkem trpkého rodinného konfliktu uvězněn. Na jejich odlehlém statku v Pákistánu jsou ženy obklíčeny ozbrojenými muži, které si najal jejich strýc Mehrban, aby mu pomohli získal půdu zpět. Když kvůli Nazině vzdoru dva muži zemřou, rozzuřený Mehrban zavolá místní domobranu – dvě stovky ozbrojených banditů. Přestože jí zbývá už jen hrstka nábojů, Nazo se odmítá vzdát... (Cinemax)
(viac)Recenzie (2)
Režisér filmu je současně i scénarista a zatímco režijní páci zvládl celkem dobře, tu scénaristickou vysloveně posral. Tolik časových rovin a snů nepřidalo na orientaci v ději ani kapkou. Navíc příběh měl dvě roviny, jednu úplně odláfklou, vztah bratrů a druhou akčnější kdy hejna chlapů dobývala dům, ve kterým byly dvě ženy, nemocná matka a syn. Jako příběh je síla, když si uvědomím, že se to skutečně stalo, že desítky, možná stovky chlapů jsou schopny vzít zbraně a jít proti dvěma ženskejm, nechutný zmrdi bez kapky cti, ale ta je tomuhle eklhafu vzdálena na míle. Škoda, že tak zajímavý a silný příběh zazdila neschpnost pana Masuda psát filmový scénáře. ()
Nemohu souhlasit s komentářem Enšpígla. Mně naopak vyhovovalo více časových rovin a jejich prolínání, které z celkem táhlého obléhání jednoho domu udělají poutavou a silnou podívanou. Souhlasím však, že by mě také zajímal vztah bratrů, jak vůbec mohou mít až tak odlišnou mentalitu a výchovu, ale to by bylo na úkor filmu, již takhle byla stopáž tak akorát a témat k zamyšlení až dost. ___ Popis obsahu filmu (Cinemax) je trochu nesprávný. Jde o spor o půdu a rodný dům mezi bratry. Poté co je po lživém obvinění jeden z bratrů zatčen a neprávem několik měsíců vězněn, musí jeho rodina (dcera Nazo, její sestra a matka) bránit dům. Dvě stovky banditů jsou zavolány jen kvůli uražené mužské ješitnosti, nikoliv proto, že by byl někdo zabit. ____Ještě teď ve mně film doznívá a přemýšlím, jak odlišný způsob vnímání mohou lidé mít. Krom silného příběhu na mě nejvíce zapůsobilo používání výrazných kontrastů - nejsilnější dojem mám z jedné výrazné přestřelky, která se prolíná se šťastnými vzpomínkami. Svým způsobem musím obdivovat i moudrost a pokoru otce, který dcery vnímá jako silné osobnosti stejně schopné a možná ještě schopnější, než syn. Scénář byl skvěle postaven na drobnostech (láska i v domluveném sňatku, bratrovo usměvavé rebelování, apod.), které dokázaly jednotlivé postavy prodat tak, že se o ně divák bojí. Rozhodně doporučuji. ()
Reklama