Nová šance

Otec a syn se jen velmi těžce vyrovnávají ze smrti milované manželky a matky. Překvapivě to jde lépe mladému Wessovi, než až příliš zamilovanému Billovi. Z kraje jsem si myslel, že to zas bude nějaká připitomělá "hájskůl", no a částečně to tak bylo. Naštěstí se pak z toho vyklubala docela kultivovaná a neurážející podívaná s dramatickou zápletkou ke konci filmu. Rozhodně to však nemusím vidět dvakrát. Potěšila účast Julie Delpy, někdejší Céline z Linklaterovy výborné a po devíti letech vždy natočené romantické trilogie. (24.07.2018)

Když Vám z kraje sednou herci, tak dobře, můžete si připsat jednu hvězdičku. Pokud na nich ale vůbec nic nevidíte a na film koukáte jen z čisté otupělosti přepnout kanál, tak zůstaňte u tří a podle stupně nasranosti postupně klesejte. Průměrný americký drama, kterých je tuna. A J.K. Simmons a Julie Delpy se svojí francouzštinou to nezachránila. (18.03.2018)

Jak se se ztrátou blízkého člověka vyrovnáváte vy? Každý po svém co? Snažíte se dělat, co jste nedělali? Cvičíte, kouříte, jak nikdy dříve, snažíte se přemítat proč? Ano, to všechno dělám. Zároveň jsem si vždy myslel, že pomáhají vnější stimuly. Payton Sawyer z One Tree Hill říkala, že hudba vždy pomáhá, ať se cítíte jakkoliv a procházíte čímkoliv. Měla pravdu, hudba opravdu pomáhá. Docela dlouho to bylo jediné, co jsem měl. Postupně jsem pochopil, že i filmy jsou stejné. Začal jsem se na ně zase dívat. Zvlášť, když si v každém něco najdete, berete ho jako inspiraci a můžete se z toho nakonec vypsat. V Nové šanci mají pravdu ve spoustě věcí, co říkají. Že je každý nahraditelný (s tím zatím nemůžu souhlasit, ale jednou budu), že zármutek drtí a emoce se projevují fyzicky, že každý potřebuje čas od času se o někoho opřít (moc ti děkuji za všechno moje oporo). Pomáhá probírání starých věci? To jsem zkusil a určitě ne. Pomáhá sundat si prsten? Taky jsem to zkusil a taky moc ne. Pomáhá samotné sledování filmů? Rozhodně ano. Ne, nikdo mi neumřel, jen jsem přišel náhle o svou nejbližší osobu. Nikdy by mě nenapadlo, že mi to finálně dojde zrovna u takového obyčejného, úplně průměrného filmu. Poslední cigáro na balkóně a pak první opravdový dospělý rozhovor za poslední dobu. Smáli jsme se, brečeli, řekli si spoustu pěkných a upřímných věcí, jsme domluveni na budoucnosti, nebudeme si dělat naschvály (tak to prostě bude a klapne to), přestanu na to myslet jako na moji prohru. Uděláme dětem poslední pěkné společné léto. Ten rozhovor pomohl nám oběma, pochopili jsme, že se nemůžeme k sobě chovat jako doposud. Budeme na sebe hodní. Užijeme si to a půjdeme každý vlastní cestou, na které se budeme i nadále potkávat, ale budeme se k sobě chovat hezky, budeme k sobě cítit respekt, budeme se mít i rádi. Jen nebudeme spolu. Tak to asi mělo být, život takový prostě někdy je, zůstane nám ale vše, co jsme spolu prožili, zůstanou nám děti, zvládneme to. Bylo to strašně rychlé, necelé tři měsíce a je konec. Jsem na nás oba moc pyšný, protože po dnešku mám poprvé pocit, že budoucnost není jen černá. Ano, čekají nás ještě nepříjemné rozhovory, kdy budeme říkat pravdu nejbližším, ale i to zvládneme. Že v tom není nic o filmu? To pro mě není teď důležité, důležité je, jak moc mi pomohl. Abych nezapomněl, J.K. Simmons je skvělý herec. Ve většině jeho rolí ho mám prostě rád a umí to. (anonymní ČSFD sebeterapie volume 15) (25.06.2023)

Film, ktorý rieši smutné veci, ale veľmi príjemne sa naň pozerá. Všetko zlé sa na dobré obráti, všetci nasadnú do modrého auta so zmrzlinou v rukách, budú viesť veselý rozhovor, hrať bude pohodový song a vy sa budete usmievať ako tichý blázon. Ale človek potrebuje niekedy vypnúť, a na to sú tu takéto filmy. Herecky veľmi fajn. (23.02.2018)

Příjemná nezávislárna s takovou tou lidskou atmosférou, kterou podobné filmy musí mít, aby byly fakt dobré. Herci do jednoho skvělí, hodně potěšila Julie Delpy, kterou přece jen zas tak vidět není.. btw čtvrtý film s Odyeyou Rush za posl 6? týdnů, který jsem viděl, a už konečně chápu, co na ni všichni vidí. (26.02.2018)