Korunný princ

Od loňského Štědrého večera (Princezna a písař) byl vyměněn scénárista a je to znát. Na příště ještě vyměnit režiséra a už by to snad mohlo mít nějakou úroveň. Stále ještě vázneme v rozbředlosti, v absenci formy, ale aspoň sám příběh tentokrát není hloupý a způsob dějového rozprostření zápletky je velmi dobrý. Je zde přítomna i tvůrčí žánrová sebereflexe, považte: Nikoli nejmladší, druhý či třetí princ je tím k vítězství předurčeným naivním dobrákem, naopak je jím legitimní následník, překonávající úklady mladšího bratra (škoda jen, že je nám toto schéma hned od úvodních titulků servírováno tak polopatisticky - hodnověrnost celé královské rodiny se tím dost snižuje). Onen následník pak klasicky vysvobodí princeznu zabitím draka, načež zmizí, což bývá často spojeno s lživým přisvojováním si oné zásluhy nějakým vyděračským podvodníkem - zde naopak je to sám hrdina, který bude svůj hrdinský čin popírat (protože si ho nepamatuje; mimochodem souboj s drakem, jemuž pekelně smrdí z tlamy, je překvapivě dost pěkný, včetně chování prince i princezny v jeho průběhu a bezprostředně po něm). Základní zápletka, tedy opakované ztrácení paměti a na ní závislého vědomí vlastní minulosti i identity, je nejen vhodným prostředkem k naznačené žánrové reflexi, ale spolu s opakovanými návraty vygumovaného prince na stejná místa ustavuje archetyp hrdiny, který musí stále znova procházet touž cestou. Celé to je navíc podáno vtipně, srov. seznámení s Cecilem (jehož představitel Plesl má našlápnuto k tomu, stát se novým pohádkovým guru, srov. jeho nedostižného komořího v Kdyby byly ryby), či návštěvy u zlého čaroděje, který si to z něj málem hází a ve své napruděnosti si ani neuvědomuje, že páchá dobro (výběr Abrháma pro tuto roli vyznívá jako velmi dobrý tah, ačkoli jak od něj, tak od Plesla mohl režisér žádat rozhodně víc, než s čím se spokojil). Také oba princové i princezna jsou pojati i sehráni velmi chvalitebně, zvlášť bych vyzdvihl netypického, zato typově dokonalého Kříže ve vedlejší roli padouchova sluhy. Naopak oba rodičovské královské páry patří k slabinám filmu - jejich pojetí je velmi slabé, specifický přínos pro příběh či zábavu nulový a s vyjímkou Freimanové, jejíž královna má jistou úroveň i šmrnc (což žel v kontextu nijak nevyzní) úroveň pohádky nezvedají ani jejich představitelé, jakkoli patří k druhdy nejpřednějším tvářím čs. tv obrazovky. Nic z toho naopak neplatí o Bokové-Liškové, jejíž mladá hostinská sice taky patří k odfláknutým postavám, ale je alespoň nic nekazící ozdobou. Summa: Pohádka postavená na opakovaných zvratových "Dobrý den" momentech mě bavila, myšlenkově zaujala a v dlouholeté bídě tohoto žánru patří určitě k těm lepším kouskům. (25.12.2015)

Ještě o fous lepší, než pohádka Princezna a písař z minulého roku. Pan Janák evidentně opustil některé rádoby moderní vsuvky, kterých se u předchozí pohádky nevyvaroval a pro tento příběh se výrazně poučil. Četl jsem tady, že někomu pořád přijde pohádka hodně moderní, ale mně to takhle přijde naprosto parádní. Příběh byl moc hezký, prostředí super, princezna Eva Josefíková nádherná, sem tam jsem se i od srdce zasmál a vydařené rytířské souboje se v pohádce také jen tak nevidí. Co víc chtít? Dokonce z filmu bylo vidět i to, že na place byla super parta. Děrgel, Hádek, Kříž, Abrhám (Gandalf styl na úrovni) nebo Plesl předvedli parádní postavy. Stejně tak ale musím poděkovat i všem ostatním. Lidsky tahle pohádka neměla chybu a já si tak mohl užít Štědrý večer u hezké pohádky tak, jak se sluší a patří. (25.12.2015)

Jsou lidé, kteří označují Karla Janáka jako novodobého Antikrista. Já s ním problém ale nemám. Neříkám, že se mu daří vše, na co jeho režisérská ruka sáhne, ale Korunní princ se mu podařil. Skvělé je především herecké obsazení: oba královské páry, princ Jan (co na tom, že moc nehraje, mně se jako princ líbí), princ Karel (konečně vidím Kryštofa Hádka v záporné roli a jde mu to skvěle), Gandalf Josefa Abrháma nebo princezna (jak se vlastně jmenovala?) Evy Josefíkové, která je sázka na jistotu. Jo, trochu se tam šišlalo (pana Mrkvičku jsem jen tušila), hodně se tam zdravilo ("Dobrý den"), malinko se kouzlilo a kazily to snad jen ty roztleskávačky a tribuna z Příběhu rytíře. Ale vlastně proč ne. Já tohle od českých televizních pohádek, které se vysílají (nejen) o Vánocích, chci: aby se hlavně nebraly vážně. A to Korunní princ splňuje. (25.12.2015)

Vypadá to, že se přeci jen v Česku začínají natáčet lepší pohádky. Tahle je totiž velmi povedená. Příběh je hezký, má kladného i záporného hrdinu, krásnou princeznu, dobrou zápletku a je to celkem milá pohádka. Hodně se mi líbil Patrik Děrgel, tohle je první film, ve kterém ho vidím a opravdu v této pohádce byl skvělý. To samé mohu říci i o Evě Josefíkové, taktéž výborný výkon. Jediné větší negativum je Kryštof Hádek, jehož herecký výkon se mi nelíbil. (09.08.2017)

Myslel jsem, že po čase uvidím u vánoční pohádky červené hodnocení a ono zas nic. Já tedy jinak než pěti hvězdami hodnotit nemůžu. U pohádky jsem se bavil jako už dlouho ne. Nápad s několikanásobnou amnézií funguje výtečně a pohádka je díky tomu skutečně vtipná a zábavná. Potom je tu velmi dobré obsazení, kterému dominuje Abrhám jako čaroděj, i když Hádek v roli zlého prince mu šlape na paty. Připočítejte si k tomu na české poměry skvěle zvládnutého draka a máme tu výbornou pohádku. 90 % (25.12.2015)