Inštalatér

Tomáš Vorel svým civilním pojetím příjemně překvapil. Vlastně jsem čekal jen to nejhorší - viděl jsem bizarní trailer, v němž Kohák rapuje za jízdy na kole, navíc mi tenhle člověk ani styl jeho humoru není vůbec sympatický, a od Tomáše Vorla jsem po jeho předešlých snímcích očekával opět tu jeho typickou manýru a komerční ladění celého projektu. Instalatér z Tuchlovic je ovšem antitezí všeho výše vyřčeného - pokus o opravdový vhled do života české vesnice, příjemně civilní portrét několika tradičních lidských typů, mírný socialně kritický rozměr a zároveň lidsky chápající scénář - něco z poetiky Díry u Hanušovic a samozřejmě Václava. A Jakub Kohák svůj part vesnického prosťáčka ustál a typově do něj vyloženě padl, žádné laciné shazování a ona zprofanovaná poetika trapnosti, nýbrž skutečný herecký výkon, pravda vycházející ponejvíce s typové sounáležitosti s postavou, kterou ztvárňoval... Příjemně civilní film... (01.04.2017)

Nebudu tvrdit, že tvorbu Tomáše Vorla zbožňuju, protože by to nebyla pravda, některé jeho filmy je celkem snadné nesnášet, ale ta civilnost, skutečnost, že se zde nepřehrává a že Kohák je výborný, že je to jen o lidských osudech, které je možné si představit jako skutečné, se mi prostě hodně líbily. Film mě prostě bavil. (31.07.2017)

Vlastně jen další zcela zbytečný film na jedno použití, se scénářem, jenž by spíše seděl k bakalářské povídce a vedlejšími postavami, které dělali všemu jen zoufalé křoví - Budařův nácek, Lubošův bratr či romský spoluobčan trpící gigantismem, jehož love story byla v příběhu taky k ničemu. Film Vorlovými neduhy trpí. Opět otravné záběry obličejů přes celou TV či záměrné pitvoření (slečna výčepní). I přes všechny tyto režisérovy klasické výjevy, lze z filmu cítit určitou pokoru a skromnost k obyčejnému životu...rodinnému štěstí. I slušné herectví si lze užít, sám Kohák sice hraje stejně jako v reklamě na svou oblíbenou banku, nicméně např. Holubové role velmi slušela a Petra Špalková je pro mne dost silné želízko v ohni současné české kinematografie, nicméně v této slabé komedii s prvky dramatu toho moc ukázat nemohla. (29.01.2018)

Od Vorla se mi vlastně líbil jen Kamenný most a trochu Cesta z města, jinak mě jeho filmografie intelektuálně zcela míjela (ani "legendární" Kouř jsem nezvládl dokoukat). Ale Instalatér je vcelku příjemný, možná tím, že si moc na nic nesnaží hrát a vlastně nikam moc nesměřuje, jen snímá a vypráví zveličené a teatrálně přehnané výseky života. Kohák je fajn, asi je třeba jej vnímat jen ve filmech. Rád jsem zase po čase viděl Špalkovou a Nesvačilovou. Začínám milovat Polišenskou. (07.02.2020)

Důkaz, že český film zůstává nekoukatelným brakem, ač se snaží o hlubší téma. Samotářský Luboš dělá instalatéra na živnosťák, žije se svou matkou a je tak nějak spokojený. Když se jeho matka rozhodne, že je čas si najít nevěstu, neprotestuje. Celé je to stereotypní, nedovařené. Postavy jsou nedotažené do konce, zůstávají neuvěřitelné. Ženské role jsou až na Evu Holubovou všechny nesnesitelné, z mužských všechny převálcoval Jakub Kohák. Je to takový malý film dvou herců. Nechápu, kdo tohle označil jako komedii. Že je ústřední postava psychicky nemocná, neznamená, že se budete lámat od začátku do konce. Instalatér z Tuchlovic je film, který si klidně pusťte k žehlení. Nebo k vaření. Nebo k řezání dřeva na cirkulárce. Je to fuk, je to o ničem. (30.01.2018)